08/11/2010

 

Dokázal jsem to. Dokázal jsem porazit sám sebe! Jsem plný pozitivních emocí. Doslova. Úplně mě to nastartovalo. Jsem na přímé cestě k celkové rekonvalescenci! Věděl jsem, že to dokážu a dokázal jsem to. Nevíte, o čem mluvím? Promiňte, hned vám vše vysvětlím. Jednak se omlouvám, že jsem začal tímto, ale nemohl jsem to zkrátka v sobě udržet! Jsem dlouhodobě indisponován a po hodně, hodně dlouhé době se vše začíná v dobré obracet. Dost na sobě pracuji. Celý minulý týden jsem věnoval cvičení a pochůzkám v lokalitě, kde momentálně, dočasně bydlím a den ode dne se mi chůze i fyzička zlepšovala a zlepšovala. Dnes jsem pokročil ještě dál. Udělal jsem si první malý výlet busem do nejbližšího města k lékaři. A vše jsem zvládl sám. „Uchodil“ jsem to skvěle! Úžasné, úplně mě to nadchlo. Byla to malá příprava a zároveň test, než si zajedu do většího, mého nejoblíbenějšího města. Bude to co nevidět. Velmi brzy. Už se na to moc těším.

Píši tuto malou rozpravu hned, jak jsem přijel a stále ta energie ve mně ještě koluje. Je právě 16:00h. Když jsem čekal hodinu a půl v čekárně u lékaře, pozoroval jsem, jak jemný déšť padá na nejbližší panelák, procvičoval si němčinu a zároveň jsem přemýšlel, čemu bych se mohl věnovat v tomto stručném povídání. Rozhodl jsem se pro muzikál, o kterém jsem se zmínil v předchozím textu. Muzikál je však obsáhlé téma a nechtěl bych text zbytečně natahovat, proto téma muzikálu asi nějak včlením i do některých dalších občasníků. Málem jsem napsal „obšťastníků“. No, obšťastnit se můžeme navzájem později.

Muzikálů jsem viděl celou řadu. Když jsem studoval na konzervatoři v Brně, chodil jsem do Městského divadlo pravidelně (někdy i dvakrát, třikrát týdně). Měli jsme jako studenti uměleckých oborů do MD Brno vstup zdarma (vstupenky na stání), stejně jako studenti JAMU. To nebyla ještě postavená nová muzikálová scéna, co stojí dnes. První z muzikálů, co jsem tam viděl, byl asi Svět plný andělů (Zdenek Merta, S. Moša). Tehdy mě to doslova uchvátilo. Dále jsem viděl/slyšel West Side Story /česká, anglická verze/, My Fair Lady ze „Zelňáku“, Muzikály z Broadwaye, Cabaret, Hair a další. Muzikály z Broadwaye jsem viděl snad patnáctkrát a pořád se mi to líbilo.

Řadu dalších (nejen „brněnských“) jsem shlédl na DVD. Osobně se mi velmi líbilo filmové zpracování muzikálu Chicago (2002), z kterého bych sem vložil ukázku z YouTube. Tedy pokud se mi ji podaří najít. Abych to zkrátil, zmíním se nakonec o muzikálu dost „hollywoodského typu“, respektive o filmovém ztvárnění Phantom of the Opera (2004; hudba Andrew Lloyd Webber). Přestože si toto ztvárnění vysloužilo značnou kritiku, názory se dost liší, jako u mnohých dalších děl, co si budeme povídat. Osobně tuhle inscenaci nepovažuji vůbec za tak „špatnou“, jak ji odsoudili někteří zahraniční kritikové. Co se týká úspěšnosti, úspěch u veřejnosti měl. Rozpočet byl 70 milionů dolarů a vydělal přibližně 154 milionů dolarů. Taky se pokusím najít nějakou ukázku pro zpestření. Tímto pro dnešek končím. Děkuji vám za vaši milou pozornost.

Mějte se báječně, príma, skvěle a co nejlíp!

 

Prostě v závěsu pozitivního myšlení, neboť to je jedna z mála věcí, co dokáže každému změnit život úžasným způsobem k lepšímu! A usmívejte se pořád. Tak a teď všichni. Úsměv! :-)

Usmějte se. Nebojte se usmát u svých monitorů. :-) Tak a ještě jednou! Úsměv!  :-) Jde vám to přímo skvěle! Výborně! Díky moc.

Těším se na vaše krásné a milé úsměvy! Posílám vám jeden ze svých!  ;-)

 

Smíšek:-)