Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dokud nás smrt ...

21. 11. 2010

1119

Autor

Jerome J.

Ubývá čas jako síly
na konci boje
slovíčkaření
Mlčení hnojí
zlost
sevřenými pěstmi
a tohle sémě
neuhnije

Po špičkách
už od zítřka
(do dalšího boje)
Napichovat budeme
prostor kolem sebe

Tak hustý
neprodyšný
a zjitřelé city
zbudou i na večer

Nebudeš stejná
ani já nejsem.

Lupání klouby
už mě ani nebere
(ostatně na artrózu
jsem ještě mladý)

Ale pomyšlení
jak se užíráš
mě jednoduše baví.

11 názorů

blboun nejapný

22. 11. 2010

Dát tip

...názorový nesouhlas *

sepotvkorunachstromu

22. 11. 2010

Dát tip

..Jerome..přizná se že ne..fakt.. ..ani já necítím tu potřebu.. ..možní jsem divná..:)

...obsah sim po mum teda, žeo, řiká vo text víc natáhnutej: tydle striofy jsou na sebe naskládaný jak krabice v Elektru....vono záoleží i na tom, jak grafiícky text podáš, jen taková nimravá pozn,---jen porád nevim, do jaký věkový kategorie bych todle nacpal...střední věk asi(?)... .....taková samota ve dvou, kdy už má kaýždej druhýho dost, ale Válka Roseových na obzoru eště néni:D

Garay

22. 11. 2010

Dát tip

Souhlas snote. :( Bohužel.

Jerome J.

22. 11. 2010

Dát tip

Holky, to vám nikdy žádný přítel (nebo kamarádka) nedělali nikdy nic naschvál. To jsou ty boje, než si řeknou (rodiče) sbohem. Můj otec má teď nejspíš pořádnou artrozu.