Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mé uzavřené já

26. 11. 2010
2
7
838
Autor
Wv

Křičel jsem do ulic
"hej, ještě žiju
ještě dýchám"
a ono pršelo
a ono se schylovalo k noci

Křičel jsem do ulic
a pak plakal do polštáře
a nebyl jsem sám
byly nás miliony
a přesto nás někdo přeslechl

Scházeli jsme se potaji
po večerech
a házeli přání do oken
byli jsme zvláštním klanem
co zůstal zcela neveřejný

Scházeli jsme se po taji
v soukromých barech
vlastního štěstí
a vyprávěli si tam
o smutcích
a vlatní jména si vpisovali do dlaní

Pak přišlo ráno
a ve vykřičených ulicích
před soukromými bary
v oblecích
jsme se rozešli do reálného života
plného absurdity

Až zase budu křičet
a scházet opět se po taji
chytíš mě ještě?


7 názorů

slivaka
13. 03. 2011
Dát tip
*t.

Oldjerry
26. 11. 2010
Dát tip
Jo - takhle to dopadne, když uzavřené JÁ nevydrží ten tlak a rozrazí dveře, okno, nebo výlohu u řezníka... nešeptá, vyřve se ze smutků a zase o něm dlouho nevědět. To dělá to krátkozraké nepochopení okolí a stálé opakování nesplněných přání. Rozumím... *

blbjenka
26. 11. 2010
Dát tip
"byli nás miliony" zní tedy velmi hrozně :o) víš, ono nejde o to, jestli se křičí, nebo mluví potichu, podstatné je, jestli člověk má co sdělit. a jestli je někdo ochoten naslouchat. křičení samo o sobě je naprd.

..ho ho..tak to prrr..ta báseň je skvělá..tipuju!

ok, třeba tě nikdo nevyslyší, třeba to ani není možný... ale s takovýmhle začátkem to spíš každého odradí

Norsko 1
26. 11. 2010
Dát tip
tvé uzavřené já by mělo spíše šeptat

Honzyk
26. 11. 2010
Dát tip
....priserne afektovany, doslova si protireci s nazvem...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru