Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpoveď obesenca
26. 11. 2001
4
0
1510
Autor
Petra
Bože, bolí ma krk,
nejako mi stuhla šija.
A ty človek podo mnou,
čože ruky spínaš?
Fúka vietor zľava, sprava,.
hompláľam sa
žiadna sláva.
Vo dne, v noci
otec mať,
môžu mi
prísť zamávať.
Spočítal som všetky hviezdy,
videl slnko odísť spať.
Konečne prichádza môj čas,
do truhly, na večnosť,
kosti narovnať.
Unikátní námět to se musí nechat :-) - za to Ti dám tip.
A taky morbidní, ale zábavné. Ještě mě mrazí v zádech...
Poslední sloka mě chytla u srdce. (Jako že v mých chvílích romantické bezmoce si vytyčuji za životní cíl spočíst hvězdy...)
Spoveď z titulku trochu nekorešponduje s obsahom - z čoho sa totiť obesenc spovedá? Z akých hriechov, vín? Skôr mi to pripadá ako vykresľovanie, glosovanie vecí a udalostí z pozaslučkového pohľadu (čo mi pripadá celkom inovačné), ako konkrétne spovdnaie sa.
JarekSlintal
26. 11. 2001
promiňte nevzdělanci, ale co je to "hompláľam sa" ? něco jako houpat se ?
ale líbí se mi to až na to viz Naso
presne tak...hompáľam sa ...znemená houpat se..
a celá báseň bola myslená tak trochu ironicky....totiž ten mŕtvy sa už nespovedá z ničoho...
jo, je to dobrý, když to člověk bere s jakousi černohumornou nadsázkou :-)) TIP, rozhodně to stojí za čtení :-))) pro milovníky černejch sucháren je to bomba :-))