Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAle no tak! Reklamy s "teenagery"?
Autor
Press fatality
"Jakto, žes včera nebyla na fejsu?"
"Čekovala jsem ty cool týpky v telce!"
"Super! A měli zase nějaký in hadříky?"
"Že váháš, byli v nich k sežrání!"
"Wow! Oni mají vždycky vychytaný a luxusní věci."
"To jo, úplně vymazlený. Ještě aby ne, vždyť nakupují v tom hustým shopu, tamAtam!"
Udělalo se vám z této malé ukázky špatně? A udělalo se vám z ní špatně, ačkoli máte (údajně) patřit do oné věkové skupiny?
Tak sláva! Nejsem sama!
Moc se mi líbí, jak se někteří dnešní dospělí snaží porozumět nám náctiletým, stůj co stůj. Ti, kteří už jsou z faktu, že to někdy není nic lehkého, unaveni, se pak často snaží o různé Slovníky dnešní mluvy apod.. Shrnou všechna "teenagerská nářečí" dohromady, přidají nějaká podobná výraziva ze svých mladých let a pak se (mezi)generačně baví svou neznalostí a pitomostí - naší i jejich. Jenže častokrát se stává, že pak ani my samotní, generace veškerých PC zkratek, zkomolenin a anglických výrazů netušíme, o čem se ti dospělí (o nás bez nás) vlastně baví...
Chápu, že celá tato konfrontace našich generací je poměrně nevinnou zábavou.
Nevinnou ale zůstává jen do doby, než přijde nějaký mamlas (v překladu: mamlas = člověk, který pomotá i to, co se jinému nepodaří), naháže veškeré výrazivo dnešních dětí a náctiletých do jedné věty a vydává to za prokazatelnou mluvu mládeže 21. století. Blbeček, řeknete si, neznáte-li slovo mamlas a posloucháte-li nás alespoň občas při hovoru. A ano, řeknete si to správně, neboť nikdo v mém okolí takhle nikdy nemluvil a pevně věřím, že ani mluvit nebude... (Snad jedinou snahu o to mají desetileté holky, které právě objevily Bravíčko, jež je všemi těmi slovy nepřetržitě zahrnuje... a ony, bláhové, si myslí, že když budou mluvit "drsně", tak je pak rodiče budou brát jako dospělejší.)
Řekněme, že od nevinnosti jsme přešli k lehce vinné zábavě.
Jenže existují lidé, kteří dokážou dílo zkázy dokončit. Začnou propagovat "mamlasův ideál řeči" i lidem (a generacím), kterých se vůbec netýká a ani je dosud nezajímal.
Jsou to tvůrci reklam.
Jeden by řekl, že by měli jít s dobou. Být v obraze, být on-line, dalo by se říct ponovu. Ale zřejmě jejich rozvíjející se workoholismus způsobuje, že nestíhají vnímat svět tam venku. Pokud ano, je to zrovna štěstí srovnatelné s výhrou ve sportce, že narazí na člověka, který mluví v neustále se točícím kolotoči „kruťárenskejch výrazů“. A pokud ne, což je podle mě ta mnohem pravděpodobnější a pro ně i snazší varianta, prohledají pár webů a blogů, kde narazí na úžasný, moderní a realistický slovníček - začínající slovem alieni (důchodci) a končící živákem (živým koncertem)…
Jak tohle dopadne? (Vždyť Vy už víte!)
Až si zase jednou budete ťukat na čelo, co za člověka se Vás to v televizi nebo rádiu snaží přesvědčit o nákupu čehosi jako vyvoněného šouráku, mlaskózních voken, nebo libového čmuchyna, vzpomeňte si, že tohle všechno vzniklo jen z úzkosti nad stárnutím jedné generace. A utěšte se, že nebudete-li rozumět, co Vám, cílové skupině těchto reklam, chtěli tvůrci říci, můžete si to pořád ještě vygooglovat!