Setkání v Národní galerii

když mluvil

opíral se o zem holí

hromosvod pro všechny

osudové rány

nenávist nebes

a hlavně křivici

již od kolébky

přesto jeho slovům

naslouchala dívka

ve fialovém svetru

s téměř erotickou fascinací

která se vypínala

každým nádechem

knoflíček po knoflíčku

se jí tak dostával na tělo

které procházelo proměnou

jako v antickém mýtu

metamorfózy

labutě býka břečťanu

a v jejím případě

pak husí kůže

rozhovor starce

který poutal

její bronzové nohy

srdcem zvonu

u zprávy zvěstování

nikdy jsem nevěřil

v panenské početí

hebrejských dívek

ani andělům

s plodivou mocí

ale v tento okamžik

bych i já

padl na kolena

a se mnou ze zdi

olejová plátna