Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLámání půlnoci
Autor
zeroprint
usínám v dobrozdání
mechanickejch chobotů
zaklíněnejch ve vlastním paralelním vesmíru
ve vlastním zšedivělém tichu
usínám megalomansky
zapřaženej
do tvých snů
v šedivý noci
bez hvězd
Jen jedna
ta, co spadla
na zem
když jsem s tebou
lámal Sedmou pečeť
ta jedna
zvaná
Pelyněk
čekám až
zesládne
v mých ústech
jako tvá slina
co otvírá
oči slepcům
a mně
Polib mě
sivou
v tý noci
a zářit budu já
a ty potemníš
Polib mě…
JSEM KOLEMJDOUCÍ TVÝHO TICHA
TVÝHO ZHROUCENÝHO VESMÍRU
ó nečum kněžno
ó stydím se
ó milomocnej ó nestrhanej
zády z nebe padající
lépe parfémovanej než nic
než nikdy
už nikdy pečeť tvýho zaoblenýho srdce
zablitýho v dečkách ukrutně vymámených něžností
barvy lila
barvy píčovin
…a ptej se
ptej se po ostruzích
krvavých končetinách
…končetiny nocí končí své poutě po mysech beznaděje
navždy oh navždy navždy na hovno a neser a nečum na ten monitor!
Máš žluté oči
po měsíci
já po fernetu
a napříč námi
pískají mobilní vyznání
v příliš krátkých zprávách
V příliš krátkých
aby unesly dálku
mýho srdce
tak blizoučko tepajícího
do klávesnice
kterou tak toporně
zazipováváš
v přeložených nohách
on nechápe on sádru rozpouští
v mravenčích nohách neporozumění a náhodných válek
věčných kompromisů
ulísaných bohů čekajících na deaktivaci…jediné kliknutí
jediný klik a masařka udeří zevnitř – udeří nepříčetně
několikrát převrátí zažité stereotypy a nezažité vyklíčence nadějí
nadvakrát rozložených beznadějí a třikrát,
natřikrát vyzvrátí!!
jezinčí neděle, nechutnostiplné svátky
jídlo je dravčí pochoutka, jídlo je dravčí vynález
sen spokojí se s nicvevzdáním
zadostizkurvený