Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezápisky z vlaků. většinou jedoucích.
Autor
Pomerančová
24.2.
Zima. Vlaky mají zpoždění. Sedím ve vlaku a sleduji Šedou zónu.
3.3.
Sedím ve vlaku, piju kafe, sleduju film.... na to, že jedu do práce, pohoda, ne?
7.3.
Miluju vlaky. jsou nevyčerpatelným zdrojem nových zážitků. ráno jsem popíjela kávu v poklidné jízdě do Prahy. Teď sedím v přeplněném vlaku, pán proti mě má dvakrát větší notebook než já - ale nefunkční. Tak má na něm položený papír a maluje si propiskou.
9.3.
Dnes v poledne morbidní vlak. Při příjezdu k nádraží sebou tak cukal a klepal, jako by měl každou chvíli se rozpadnout nebo vykolejit obzvlášť příšerným způsobem. Zvednu oči a přede mnou svítí nápis: KONEČNÁ STANICE....
10.3.
Dneska ráno zmatený vlak. Hlášení, když jsem vyjeli z Čelákovic:
Příští stanice Lysá nad Labem.... Příští stanice Zeleneč.... Příští stanice Horní Počernice.... Příští stanice Zeleneč. A pak rozhlas raději ztichnul. No, nakonec se dvakrát trefil, tak co!
15.3.
...dnes večer nevlídný vlak. pán proti mě se nepříjemně šklebil, když ho jeho dívka na uvítanou líbala a byl protivný, průvodčí s despektem tykal cestujícímu, kterého dle svého názporu načapal při nepravosti.... ještě že paní proti mě tiše a nekonfliktně spí s rozevřenou knihou na klíně...
17.3.
...dnes mi vlak ujel. proto o něm nenapíšu nic, ani o jeho náhradníkovi o hodinu později...byla jsem unavená a myslela na svůj nový klobouk.
18.3.
Dnes hodný vlak - počkal na mě, napravil za mě moji chybu, že jsem pozdě vyrazila.
Za okny nevlídno, můj nový klobouk zmokl.
Ve vlaku světlo a klid.
Chtělo by to delší cestu než jen do Prahy...
28.3.
...pán přes uličku si otevřel Kozla a já internet. o pár sedadel dál ženský hlas opakuje: "Ale vy jste horší. vy tady nemáte sedět!" a mužský kontruje: "Vy nemáte jízdenku!". Oba se zjevně dobře baví. Rozhlas hlásí, že jsem na nádraží, kdybychom to nevěděli. Dnes večer prostě obyčejný vlak.
5.4.
Vlak je plný blondýnek, zřejmě nějaká statistická fluktuace. Nezapadám. ta naproti mě taky ne, i když je blond - právě popaměti odložila tašku stranou a složila se na sedadlo - spala snad dřív než dolehla. Chápu ji - jsem taky strašně unavená. akorát že příští stanici vystupuju...
12.4.
Dnes fialový vlak.. mladík s fialovými vlasy a stříbrem v obočí na fialovém sedadle. .
A proti mě sedí vysmátý pár. on svačí. ona mu předčítá konverzaci na párty z nějakého Story či čeho. Ona zrovna čte: "jaký je to pocit být nejatraktivnějším mužem v této místnosti? " On nevěřícně:“ no ty vole....!“
22.4.
Dnes aktivní vlak. Slečna proti mně čte: Všichni lidé bratry jsou. Mladý schopný muž o sedadlo dále listuje v Ekonomii.
Vlevo přes uličku nějaká slečna shání brigádníka na ranní směnu. K pásu.
Obvolává jedno číslo za druhým taky jak na pásu.
Když vystupuji, řeknu čtoucí slečně: Na shledanou. Odpoví mi ta druhá.
28.4.
Dnes přeplněný vlak. Všude kolem muži, muži zahledění do notebooků, muži s nohama přes celou uličku, muži telegonující nebo spící... Zase nezapadám.
Muž proti mně sleduje film.
Starý pán šikmo proti mně vybaluje bonbóny, strká si je do úst, mlaská.
Vlak vrže. Za okny tma.
Těším se domů.