jarmark

na kolotoči jezdí na

oprýskaném černém koni

ale kolotoč jí je pomalý

rozbíhá se v rukách

železné tyče

děti křičí a chtějí pryč

všude tolik světel,

nebe není vidět

malátnost a jakoby to byl sen

těší se na život

hej chlape, kup mi pivo

vyskakuje na občerstvení

má krátkou sukni a pohled od svých stehen do cizích očí

její muž sedí na schodech

maringotky nechává koně

a labutě

ale kde je jí konec

splývá pod vodou

s vrhačem nožů

líbá krotitele lvů

a..

z okna vypadla kočka

na všechny čtyři

nohy do betonu

v druhém patře suterénu

bydlí žena

se psem a předsudky

okna má do černé hlíny

(ve které kdyby byla bílá

byly by vidět kočičí oči)

měla dva muže

v životě

nula dětí

jednu práci

nula přátel

dvě stě známých

když měla třicáté narozeniny

zamyslela se, zesmutněla

a tváři jí už tak zůstala

koupila si psíka, velkou postel,

vyhodila telefon a muže

a sedící v poduškách s psíkem

rozhodla se zestárnout sama

láska je jako zuby

vyrostou bílé, potom vypadají,

vyrostou ještě jednou, ale ty také vypadají,

zkoušíme je přilepit