Výlet

Jednoho sychravého dne ve Volyni, jsme si mylně mysleli, že pojedeme do Ruzyně. Brzy se však ukázalo, že výlet do Bydžova by byl mnohem lepší nápad. Ale za chvíli jsme slyšeli, že v Litomyšli mají levné ubytování. Cestou jsme viděli spoustu bylin, slepýšů, hlemýžďů, pastviny pro kobyly a býky a navštívili jsme krásný starý mlýn v Přibyslavi. Vysoký lysý mlynář byl neobyčejně bystrý, ale jeho řeč na uvítanou byla plytká. Když klopýtal ven, všimli jsme si, že má místo nohy ochmýřené kopyto a viděli jsme ho pyšně zamykat sklad pytlů třpytivého obilí. Poblíž byl malý potůček, ve kterém si hrály vydry a malý ptakopysk. Znenadání se začalo blýskat, v dálce vyli vlci a my jsme si po chvíli začali zvykat i na poletující netopýry. Když přišel déšť, utíkali jsme se schovat, stejně jako všechny sýkory a sýčci, ale já se sebou smýkl a kousl se do jazyka. Aby toho nebylo málo, štípl mě do lýtka nějaký odporný hmyz. Seznámili jsme se také se Zbyňkem, mlynářovým synem. Zbyněk byl hrozně pyskaté vyžle, vysoce výskal, syčel a neustále žvýkal a polykal syrový pelyněk. Nabídl jsem mu místo toho usychající sýr – to bylo povyku! Zpytoval jsem svědomí a dále spoléhal na své obyčeje, proto jsem si šel umýt ruce. Se vzlykáním jsme se rozloučili a sypali pryč. Nakonec jsem nabral nějaký pyl a celý zbytek cesty jsem nepřetržitě kýchal.