SUZANNE

"I didn't kill myself when things went wrong I didn't turn to drugs or teaching I tried to sleep, but when I couldn't sleep I learned to write. I learned to write what might be read on nights like this by one like me." "Nezabíjel jsem se, když se věci nedařily. Neobracel jsem se k lékům nebo k instrukcím, jak správně mám zkoušet usnout, ale když se mi nepodařilo usnout, učil jsem se psát. Učil jsem se psát, co by během nocí jakou je tato, mohl číst někdo, jako jsem já." Leonard Cohen

Suzanne tě vezme sebou ke svému místu blízko řeky Můžeš slyšet lodě plout kolem hráze Můžeš trávit noci při ní jako věky A přitom víš, že je napůl blázen Však to je právě důvod, proč tam chceš být sytí tě čajem a pomeranči které připlouvají z Číny A právě ve chvíli, kdy chceš jí říci že nemáš lásku pro ni hodnou darování zve tě na vlnovou délku dlaní nechá odpovědět řeku žes byl vždy její láskou hodnou milování A ty chceš už jen s ní putovat A ty chceš jít slepý na výsosti A ty víš, že ti bude důvěřovat pro dotek jejího dokonalého těla s tvojí bytostí A Ježíš byl námořníkem přání když po vodě před svítáním chodil a trávil dlouhý čas rybařením z opuštěné roubené lodi A když s jistotou uviděl že jen lidé tonoucí ho vidí, řekl: "Hle, všichni budou námořníky dokud je moře nevysvobodí!" Ale on sám byl znaven dlouho před tím, než se otevřelo nebe člověk k smrti skleslý zraněn pod hladinu tvojí mysli klesl jako kámen A ty chceš putovat s ním jen A ty chceš jít slepý na výsosti A myslíš, že možná uvěříš v sen pro dotek tvého dokonalého těla s jeho bytostí Teď vede tě k pobřeží Suzanne s rozpuštěnými vlasy oděná do hadříků a peří z pultů od Armády Spásy A slunce dolů jako med stéká na naší paní v přístavu pod námi Ona ukáže ti kde hledat mezi odpadky a květinami hrdiny v mořských řasách pro děti z rána zatoulané pro lásku vykloněné na terasách odkud se budou vyklánět už navždy dokud Suzanne zrcadlo v rukách drží A ty už zas chceš s ní putovat A ty chceš jít slepý na výsosti A ty víš, že jí můžeš důvěřovat pro dotek tvého dokonalého těla s její bytostí original: Suzanne takes you down to her place near the river You can hear the boats go by You can spend the night beside her And you know that she's half crazy But that's why you want to be there And she feeds you tea and oranges That come all the way from China And just when you mean to tell her That you have no love to give her Then she gets you on her wavelength And she lets the river answer That you've always been her lover And you want to travel with her And you want to travel blind And you know that she will trust you For you've touched her perfect body with your mind And Jesus was a sailor When he walked upon the water And he spent a long time watching From his lonely wooden tower And when he knew for certain Only drowning men could see him He said "All men will be sailors then Until the sea shall free them" But he himself was broken Long before the sky would open Forsaken, almost human He sank beneath your wisdom like a stone And you want to travel with him And you want to travel blind And you think maybe you'll trust him For he's touched your perfect body with his mind Now Suzanne takes your hand And she leads you to the river She is wearing rags and feathers From Salvation Army counters And the sun pours down like honey On our lady of the harbour And she shows you where to look Among the garbage and the flowers There are heroes in the seaweed There are children in the morning They are leaning out for love And they will lean that way forever While Suzanne holds the mirror And you want to travel with her And you want to travel blind And you know that you can trust her For she's touched your perfect body with her mind.

---