Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTakoví jsme byli
Autor
dablik008
Arthuru_Rimbaudovi...
Vzpomínal starý muž
slzy
až po kolenaexplodovaly v tmu
a ta milosrdně překryla
staré rány
plné čerstvé krve
prázdné bary
snad druhý den ráno
viděl jsem
prázdné lahve
bojovaly svou válku
než slunce zapadne docela
a na střepy
nikdo nevzpomene
levné ložnice
volaly svítání
stigmaty mezi rty
opilí jezdci
na strojích lásky
skryli vzdechy
do saténové mlhy
a já nedokázal
zavřít oči
…
ráno steklo po mřížích
to když nože
nestihlo ukrýt velkoměsto
to když hrobníkovy děti
vrhli tam
kde dýchají jen ústa bez rtů
ve věčném úšklebku
staré oči
kryly se před svitem slunce
zvyklé jen
na svit očí pána Boha
v
pavučinách u stroputoho, kterého tolikrát
vzývali do popraskané hlíny
lásky starších dat
s nálepkou:
milovat třikrát před spaním
zavíraly dveře
a těžkostí zlatých kroužků
na vrásčitých prstech
a dlouho plakaly
na zamlžené sklo
poslední dny
před
nevěčnostíostře bolely životem
voněly zmrzlou
trávoua chtěly letět
zas s krkavci o závod
jako snad dřív
vzpomínal starý muž
slzy až po kolena
explodovaly v tmu
a ta milosrdně překryla
staré rány
plné čerstvé krve
…