Zamražení z Wilsonova nádraží

Až se vrátím

mesidž box plný zpráv

bude opět prázdný

lednička taky

konec konců všechno zmrzlo

jako grimasy lidí

ve frontě po slevách

tak jsme zase ušetřili

o něco méně

Ranní mrazíky jsou teď doma časté 

pálí do nohou skrz děravé bačkory

ne ne

rozbité hrníčky z podlahy nesbírám

čekám že vyklíčí

s dalším podáním ruky

Moje ústa vysychají jako vrásčitá delta

všechno vymřelo a nikdo tam nechodí pít

Polykám únikové východy

stavěné z vlastních veršů

a proto

nemám hlad

jedině bagety vždycky ráda sním

lidé je vyrábějí ručně a s láskou

k výplatní pásce