Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRuce
14. 12. 2011
23
36
3028
Autor
Bj.
chybí mi tvoje ruce,
tvrdou prací otesané,
ale přece tak jemné,
ty prsty vševědoucí,
pod kterými jsem
jak zrníčka granátového jablka
prošla celá,
zas a znova,
každičký vlas,
každý záhyb kůže,
každý centimetr těch nohou,
které se ti tak dlouhé zdají,
ta bříška prstů,
kterým jsem jak slepci,
s očima zastřenýma slastí,
nastavovala
všechny hrbolky a kopce své krajiny,
všechny chloupky, jak tětivy luků napjaté,
i údolíčka všechna.
Jak to jenom děláš,
žes to
vždycky,
do posledního
zachvění
našel?
36 názorů
Jestli jsi v polovině, tak je to stejně blízko nebo daleko jak začátku, tak konci :-)
těžko říct, jak moc jsou naše příběhy jiné, já jsem taky ještě stále napůl cesty, nevím esli blíž začátku nebo konci, ale někde... ;) každopádně dík ;)
no, jo pěkné. Docela jsem byl zvědavý, jestli je rozdíl v pohledu muže a ženy. Ale Tvůj příběh je jiný než můj, který skončil v půlce cesty. Nevím, jestli se po tak dlouhé době dávají tipy, ale máš ho ode mne.
děkuji za komentář, uvědomuji si nedostatečnost, nicméně nechtěla jsem to lámat přes koleno, tak je to tam jak to ze mě vylezlo ;)
Má to jistou poetiku, tím myslím, že vytváří svébytný prostor, nevadí mi ani ta poněkud standardizovaná pojmenování pro "kopce" a "údolí", ačkoliv zde by trocha invence ještě prohloubila dojem z textu... T
mimochodem, dobře, přiznávám, údolíčka jsou hodně okatá, ale mohl bys mi osvětlit pornografičnost zrníček granátových jablek? zrovna těma jsem rozhodopádně nic pokoutního nezamejšlela, tak by mě jen tak čistě z psychologického hlediska zajímal proud Tvých asociací :)
větroplach
01. 02. 2012blboun nejapný
17. 12. 2011Bonaventurová
14. 12. 2011
no jo, když to se člověk tak namlsá, ale co si má pak počít, když ty jedny ruce jsou tak daleko... :) ale díky