Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokec s Ježíškem
Autor
sepotvkorunachstromu
Milý Ježíšku. Ptáš se, jak se připravuji na Vánoce. No, podívej, dalo by se říct, duševně. No jo, no jo, však já vím, že je to pěkný kec a jako každý rok zas všechno nechávám na poslední chvíli, ačkoliv jsem si jako každý rok slibovala, letos, už týden před svátky bude příbytek jako klícka, cukroví v krabici na balkoně a zajdu možná i na nějaký ten koncert a tak podobně. Zas to nějak nevyšlo.
Když ten čas tak rychle letí a mimo to, ty mě Ježíšku strašně mateš. No, jak mi vysvětlíš, že mi na balkoně ještě kvetou růže, hm? Uznej, že je to fakt nevhodné. Dobře víš, že jsem na tu romantiku. Jak za okny sněží, člověk má pocit, že slyší rolničky…
Ale joo, cinkají, cinkají, ale jsou to sloni a pak, cinkají mi tam celý rok, tak jsem zvyklá a bez toho sněhu to cinkání není Vánoční, to mi nevymlouvej, buď tak hodný.
Že nemám ráda sníh a nadávám?
Ježíšku, jak to můžeš říct, ty, svatý muž, takovou lež?
Já sníh miluju. Jednak, to moc hezky vypadá, už sněžení samotné. Pak všechno takové čisté, bílé a to náhlé ticho, jak von ztlumí všechny zvuky a taky jak voní, však víš. To dá rozum, že když musím ještě v dubnu denně vykopávat auto, podkládat pod kola koberečky a různě kouzlit, abych vyjela ze závějí, tak to už nadávám. A nědělej se, nadával bys taky.
Že mám dnes volno a už je jedenáct hodin?
No, včera jsem ponocovala, zase, no. Fakt za to nemůžu, věř mi. Mám nějak převrácené spaní. Ale fajn jsem si pokecala na chatu. Však jsem tam už strašně dlouho nebyla, tak mi to zas tak nevyčítej. Sám furt tvrdíš, že nejen světskými statky živ jest člověk. Pak nakouknu na písmáka a co myslíš, že jsem tam našla?
Aloha se probudil po roční letargií a prej my co jsme v klubu, ať koukáme napsat, jak se připravujeme na Vánoce. Abychom si laskavě vzpomněli, proč jsme do toho klubu lezli. Dobrák, co? To víš, mladý chlap, nemusí smejčit ani péct. Nakoupí nějaké ty dárečky na poslední chvíli a může o Vánocích rozjímat do aleluja, co si budeme povídat. Ale, nakonec jsem ráda, aspoň si o tom můžu s tebou podiskutovat, že jo.
Že jsou Vánoce o něčem jiném?
Ale jo, však já vím. Akorát, že nejsem extra věřící, však víš, ne? Ale ono se mi to i tak moc líbí, ten příběh, jak ses narodil a pak přišli ti mudrci s dary a všichni z toho byli na větvi. Je to moc hezká pohádka a něco na tom bude, coby ne. A Vánoce mají rádi všichni, i ateisté, víš? No a já až tak úplná ateistka nejsem, jen skoro.
Alibizmus?
Ale di ty, teď jsi mě rozesmál. Nemám jasno, no.
Víš, Vánoce, to je vlastně taková pohádka. Prostě jednou do roka se v ní člověk ocitne a to je strašně pěkné, až magické, dalo by se říct.
Celá ta výzdoba, baňky, světýlka, zvonečky, jmelí, vůně, jídlo, koledy.
Kýčovité?
No, je. Ale mi to vůbec neva, to k tomu patří.
Co bych si přála?
No konečně, už jsem se obávala, že se nezeptáš a bylo mi žinantní o tom sama začínat, ať nevypadám nenažraně a povrchně.
Tak ze všeho nejdřív, aby byla celá rodina zdravá a dobře se jim dařilo, jo? To je nejdůležitější.
No a pak, aby mi vyšly ty pidi pohádky, pak aby klapla ta nabídka co jsem dostala a nebyl to jen nějaký kec, nebo třeba recese. Aby se mi dařilo psaní a moh by si mě třeba všimnout nějaký skvělý nakladatel, to by bylo vůbec nejlepší.
Jak nereálné?
Víš co, Ježíšku, nezlob mě. Jednou jsi kouzelný, přání plníš, tak bys moh, ne? Však toho zas tak moc nechci. A jsem snaživá, to musíš uznat.
Zklamanej?
A co sis myslel? Že si budu přát světový mír a stabilizaci naší ekonomiky? Ale no tak. Nejsem přece padla na bednu a stojím nohama na zemi.
Jestli se polepším?
Jo, jo, jo, jo! To ti fakt slibuju. Příští týden mám dovolenou, tak se do příprav pustím, až budou chlupy lítat. A vůbec nebudu chodit na piště povídky, ani na písmáka, jen sem tam nakouknu, jo?
Po večerech?
Dobře, tak jo, jen po večerech. Během dne, jen tak mrknu, jestli nemám nějaký koment, jo?
Zase smlouvám?
Ach jo. Tak dobře. Od pondělka jen po večerech. A příští rok už nebudu v jednom kuse věčně vylepená na netu. Fakt ti to slibuju.
A co ta má přání?
Že se uvidí?
Tak to zní nadějně. Mám tě Ježíšku moc ráda. Tak pa. Ještě to naše povídání vložím, napíšu pár komentářů a švihám něco dělat.
Tobě taky veselé Vánoce, Ježíšku.
A vám všem, co to budete číst jakbysmet.