Růženka přemíšlí, radí, bonzuje

Začínají se mi tu hromadit zajímaví otáski, tak vás nechci zbitečně napínat a dám se do toho.

Úplně první dotas bil ot pana nepochopeného a mislím, že docela spjechá. Von si totiš ani pořádně nepřečet, že budu fkládat otpovjedi asi tak jednou tídně a čekal bjehem aktu, s očima přilepeníma na noťasu, jak mu poradím.

dotas ot pana nepochopeného: S priateľkou sa pokúšame o bábätko. Ak sa jej vystriekam na brucho, ostane určite tehotná? Ďakujem za odpoveď.

Pane nepochopení, bohužel musím konstatovat, že ste nepochopil základní princip rozmnožování. Uvjedomte si, jak vipadá spermie. Copak má nějakí nožički, abi ubjehla tu obrovskou dálku s povrchu bříška, do pochfi, dělohi, vejcovodů a vaječníků, gde čekají vajíčka?

Nemá! Má jen ocásek. Tak to znamená, že spermiím musíte pomoct jak se dá. Sou zviklé plavat, ne utíkat.

Souloš nesmislně nepřerušovat, užít si to aš do konce. Meč nechat f pochfje. Pak si uš tí čiperki poradí.

dotas od slečni sajlens: Milá Růženko, co si myslíš o lásce na dálku? A sexu na dálku?

Slečno sajlens, láska na dálku, to je taková pošahaná romantika, která s človjeka uděla eště vjetšího vola, neš láska na blísko. Partner je zidealizovaní skoro na poloboha. Páč to se ví, na dálku se človjek mnohem líp dělá lepším a hesčím, neš diš je to vidět na první pohlet. Třeba, že ma mastní vlasi, smrdí mu nohi, nosi pokecaní tričko a díraví ponoški, mluví sprostě a na živo z něj nevipadne nic rozumního.

Sex na dálku, to je eště horší. Jeden je vzrušení, že s toho málem dostane psotník a pak chudák na nic jiního, neš jak si zašukat se sfou láskou nemislí. Jenže, ejhle. Musí si to dělat sám, že jo. A já vždicki říkám, že dělat si to sám, je akorát lepší neš nic.

dotas ot pana Roberta: Rád bych vědel, jak vznikají některé nicky? Občas se nad tím zarazím a nutí mne to pŕemýšlet. Tak třeba...teď je nově registrovaný objekt s nickem ZTOKUREV...vysvětlíte mi, slečno, jak na to pŕišel? ;o)

Milí pane Roberte. Přesně vím, jak nicki vznikají. Každí človjek se chce zviditelnit, abi si ostatní fšimli, jakí ptákovini on píše. Tak vimíšli různí fantasmagorie, abi to bilo nápadní. Vi si určitě mislíte, že dotičnímu se nedařilo zaregistrovat, tak nadával, „kurva, kurva, kurva“ a tím pádem mu blesklo, že si dá nick stokurev, ofšem neumí gramatiku, tak tam dal místo s, z. Tak to ofšem není. Tento nick prostě znamená:

Zatracení Trpaslík Okurka Kterímu Uniknul Rosšafní Evoluční Vívoj.

otáska ot petrdvoraka: Už léta zapisuji do notýsku vše, s čím si nevím rady, že až se najde nékdo moudrý, tak mi to vysvětlí. Tak tedy první otázka: Kam jsem si ten notýsek založil?

Pane Petře, vzpomínáte si, jak ste gdisi každí den masturboval asi tak šestkrát, negdi i víc a zapisoval si poznatki a různí dobrí nápadi, co se tíče pomůcek do toho notísku? Taki seznami slečen, nějakí zamilovaní básnički a filozofickí otáski? Určitě ano. No a jak vás tehdi načapala starší setra, diš přišla se sfou kamarádkou, to se zapomenout samozdřejmje nedá, diš ste bil do tí kamarátki hluboce zamilovaní.

F tí rosčilenosti ste tehdi notísek richle zahodil do uložního prostoru na peřini f gauči. Utek ste a s toho šoku a hrozní hanbi na to zapomněl. Notísek zapadnul mezi dvje lišti. Tam bude, pokut ste uš gauč nevihodil.

dotas ot paní hanaky: "Je pevné reálné? Když fyzici vidí prázdnotu?

Paní hanako. To se ví, že pevné je reálné, ať uš si f tom fizici vidi co chtějí. Fčera sem se dívala do úplně prázdního pohledu jednoho muže. Bili ti oči reálné? Bil ten muš reální? Bil ten prázdní pohled reální?

Šťouchla sem do něj. Bil pevní, žádní hologram a přece ten pohled zůstal prázdní.

dotas paní brackenridge, konečně solidní literární: kdyz si v lese prdne medved a slysi ho veverka, provinil se medved proti pravidlum slusneho chovani?
a jak tuto metaforu muzeme aplikovat do literatury?

Má nejmilejší paní brackenridge, to je velmi závažná otáska. Diš si medvjed jen tak trošku pšoukne a veverka to sliší, není to aš tak velkí prohřešek, páč veverky sou velmi slušně vichované a f takových případech se tfáří, že nic neslišely. Ofšem, diš si pořádně prdne, je to uš vážní fó pá. Veverkám totiš ten smrad dicki vižene s kožíšku fšechni blechi se kterími tyto žijí ve vzájemní sinbióze. Chloupky, povážlivje absenci blech splasknou a veverky mají problém skákat s vjetfe na vjetef, páč ten ocas co za normálního zablešeního stavu plní funkci padáku, je najednou k ničemu.

Metafora je to moc pjekná a neobviklá, žádní klišé.

Úspješně ji můžeme používat ve zhrzenkách, jakošto simbol náhlí stráti, jak partnera, tak i vlastní stabiliti. Uš sám medvjed, je heskím simbolem zaprděního nevjerníka a veveruška naši slabosti a zranitelnosti.

Dotas velmi chfálím.

otáska potomkašibeničníhodítěte: kam se podělo mé mládí?

Tak na tohle se lidé ptají uš ot nepamjeti a dost se divím, že eště nenašli otpovjeď. Jen málgdo totiš mládí stratil. Vjetšina z nás ho má f sobje. Stačí se jen podívat, jak blbneme na netu i f životě, jako malí děti. Furt si hrajeme, zamilováváme se, děláme ze sebe blbce a baví nás to. Tak tadi je to mládí. Připadá vám stracené?

dotas paní hoja:  milá Růženko, kdy naprší a uschne? Já potom mám rande, víš.

Má velmi milá, paní hojo. Richle si oholte nohi i všechno ostatní a různě se skrášlete. F noci bude pršet. Je vjetrno, tak to do rána uschne a rande je tu. Tak ať si netrhnete ostudu!

dotas paní sveřep: fůbec nemam oblíbený současný mladý poblinkující basnik. můžeš mně ruženko ňákýho nafrhnout, abysem si ho foblíbila? a tim se stala kulturnější žena?

Paní sfeřep, tadi se řešení nabízí uš jaksi samo ot sebe. Fšimněte si, že Já, Růženka sem mladá, (osumnáct) píšu nedostižně, mám sfůj nezamjenitelní stil a miluju zhrzenky. Tak si mje můžete oblíbit a f tu ránu budete kulturní aš, aš.

dotas pana Květoně Zahájského: Růženko, nemůžu pořád přijít na to, proč přechod přes silnici pokaždé vede na druhou stranu, ať stojím kdekoli.

Pane Kfjetoni, ráda vám visfjetlím, jak se to má. Určitě vás uš něgdi v životě napadlo, že na celím sfjetě se viskitujou dvje strani.

Velká strana, malá strana, pravá, levá a tak podobně.

Dokonce říkáme, napříklat: …jsem si vjedom těchto faktů, na druhou stranu, však…

Vidíte? Nigdi sem se eště nepotkala s formulací, na první stranu, nebo třeba na třetí stranu. A tím pádem i přechot pro chotce musí vést vždicki na drihou stranu. Dibi bila strana jen jedna, nebilo bi tomu tak.

Tak tím končím první kolo otázek. Ani sem nečekala, že budu muset tak richle odpovídat. Vjeřím, že ste na vísost spokojení a těším se na další rundu.

Piš péro a ptej se na co chceš. Vaše genijální Růženka.