O svobodě kritiky

Kritika je evropskou tradicí od dob osvícenství a jejím největším přínosem lidstvu je systematické hlídání svobody člověka. Kritika může vyrůstat už jen z pouhého podezření. V takovém případě, ovšem, musí být spravedlivě napsáno, že se jedná o podezření, které je nedoloženo. Nikterak se nesmí kritika podezřením zaštiťovat vylhanými fakty, protože pak se jedná o lživou manipulaci, která vede jen k získání moci a ke zmenšení svobod.

Na zdejším internetovém kolbišti je příznačné, že zde systematické prvky kritiky chybí. Zviditelnění za každou cenu vede k pranýřování falešných nedostatků a to ještě směrem k falešným viníkům. Zdejší Kritickou sekci v jejím technickém fungování a pravidlech uspořádal někdejší majitel a stávající majitel serveru ji beze změny přejal. Výhrady k jejímu dosavadnímu fungování jsou oprávněné, sám jsem jich zde vyslovil nespočet. Tento stav si stávající majitel dobře uvědomuje a chystá koncepční změnu, kterou diskutuje zvlášť na jiném místě, protože koncepce technického řešení má s literaturou málo společného. Kdyby šlo vytvořit kritický program, jistě by nejen zdejší majitel rád takový automat nastavil a zbavil se problému. Jenomže žádný programovaný automat nedokáže přinést subjektivní tvůrčí impuls. Je založen na pouhém opakování dosud známého řešení. Život a potažmo literatura se automatizaci zatím vymyká, a doufám, že tomu tak i nadále zůstane.

Uzavřenost kritické sekce tkví v tom, že požadavek na úroveň kritického vyjadřování má systematické prvky. Někteří zájemci o vstup do sekce neuspěli, někteří to ani nezkusí, protože systematičnost jim zcela chybí. Systematickým požadavkem klíčovým je načtenost poezie tištěné i zdejší. Projevem této načtenosti je základní soudnost a postoj k úrovni ocenitelnosti zdejších výtvorů. Z definice této úrovně pak vyplývá i slušnost vyjadřování ke konkrétním dílkům, neboť zkušenost rozsáhlejšího čtení přináší pokoru k obtížnosti snahy dokázat se ke světu nově vyslovit.

Moje konkrétní situace v Kritické sekci je nyní lemována dvěma fakty. Jednak jsem zde dlouhou dobu působil bez nějakého „sekčního“ oprávnění a mým kritikám vcelku naslouchali ti, co měli zájem. Mne to v podstatě uspokojovalo, neboť od dokonalosti jakýchkoliv úvah o literatuře jsem zcela oproštěn. V nedávné době jsem projevil zájem směrem k majiteli vytvořit konkurenční kritický klub. Tato myšlenka nebyla zavržena, ale je zřejmé, že nejde o systematické řešení, jež se chystá s obecnými úpravami celého literárního serveru. Současně jsem byl do sekce pozván některými stávajícími kritiky. Jsem v sekci jen několik týdnů. Způsob fungování sekce nejsem schopen nijak ovlivnit. Můj hlas v sekci je jedním z devíti. Pravidla a technické možnosti jsou plně v kompetenci majitele. Na členství v sekci vůbec nelpím.

 Na druhé straně se obávám, že některé věčné otázky je třeba vidět zejména v hranicích svobody. Domnívám se, že žádný kritik, hodný toho označení, nepřistoupí na vnucená pravidla nějaké většiny. Kritizujeme sami za sebe a ne pro nějaký účel nebo v zájmu někoho. Anonymita příspěvků je pro kritika nepodstatná, protože při jeho načtenosti není možné nepoznat sledované autory. Pokud poetika nějakého autora získala autonomní výrazové prvky, je omyl v rozpoznání autora spíše náhoda než pravidlo. Vedle toho není možné klást na dobrovolnou činnost zátěže nějakých úkolů. Žádný kritik není schopen vyhovět požadavkům rovnostářských kriteríí, která vlastně mimo rovnosti žádná kriteria neuznávají. Žádné bolševické volby kritiků z lidu kritiku nepovznesou, to je cesta k automatu, který ocení každé třetí dílo každého autora. Kritik je uzamčen ve vlastních kritériích a smyslem je jejich pestrost, nikoli jejich oktrojování na unisono rovnost stanovenou nějakým ústředním výborem uživatelů. Troufám si prorokovat, že bez svobodného a zcela dobrovolného přístupu ke kritice žádná kritika nebude. Bude to jenom redukce – náhubek odlišným poetikám.

Pokud se chceme vyhnout většinovým náhubkům nebo výlučnému elitaření zvolme svobodu pestrosti. Podle mne může mít ke kritice přístup každý, a je tomu tak v případě tipů (spolu se slovní kritikou pod díly). Výběry by mohly být svěřeny více kritickým klubům, kde by se sdružovala příbuzná vize poetiky. Mám obavu, že v jedné Kritické sekci se pestré a kontroverzní (a přitom ještě slušně podané) názory na poetiky nesejdou.