Dva nečasy

obraznost skvělá, ale forma druhé sloky mne pod drobnohledem druhého a třetího čtení trochu zmátla. nerada š´tourám, v podstatě nejde o nic zas tak důležitého, ale přeci ve prospěch plynulosti čtení, bych poupravila větnou syntax...to vršení významů (poslední tři strofy)je sice sémanticky zajímavé, ale musela jsem se chvilku prohrabovat, zda např. "čekajícím" je substantivum, adjektivum či co vlastně... Sice nyní už mi ve vnímání toku básně nic nepřekáží, ale tak to ber třeba jako docela letmou čtenářovou glosu :)

Kupodivu jsem příjemně překvapenej. Sice mi tam trčí rozoraný ústa, který už trochu zavání náznakem kitche, ale jináč dobrý. *

velmi *

no jo, ale ta politická asociace se silně vnucuje ... :)

úder kompletní poetické mafie .)

rozoraná pole nejsou a rozvoraná ústa Zuzilíno jo to kližka...

milý Rostíku, jak vidím, ty jsi cestu ke mně najdeš vždycky, dobře tedy tahle báseň mluví sama za sebe kritiku jako takovou nepotřebuje sama je plná metafor s přesahem nemožných možností, nebo chceme-li to vidět a cítít možných nemožností tady mě až zamrazilo den za dnem hlučné nic rozoraná pole - havrani - plivanec z ráje marnost jaká to podobnost se životem

chceš objasnit výběr? za tři pětky zařídim

ráda Tě tady zase čtu

****

**

jo! *

dík za takový "nečas"... *