úvaha o dámě z vyšší společnosti (2)

Přátelé, podívejte se: že je Leh hlavní město Ladakhu jsem skutečně netušil. Znal jsem jenom království Lo, neboli Mustang, a to ještě jenom náhodou, protože knížka o království Mustang byla jediným cestopisem, který nabízeli mým rodičům jako dárek pro mě k vánocům v obchodě Knihy Gramo u nás v Gottwaldově ulici v prosinci roku 1970. Ale možná vás zaujme, že křesťanství v Kašmíru zavedli v 19. století bratrští misionáři ze saského Ochranova (viz Missionare der Ev. Brüdergemeine aus Herrnhut in Sachsen haben im 19ten Jahrhundert in Leh den christlichen Glauben eingeführt), tedy přímí následovníci exulanta J. A. Komenského. Protože pocházím z kolébky Jednoty bratrské, dobře znám i soukromý život tohoto myslitele. Před moravskými katolíky se ukrýval na kunvaldsku a týnišťsku. Odtud pocházela i jeho druhá žena. Když odcházel v zimě do Slezska, byla asi v sedmém měsíci těhotenství. Musíme tedy pokládat jeho útěk kvůli víře za krajně bezohledný. Nicméně dítě se šťastně narodilo. Verkehr [Bearbeiten]

Přátelé, podívejte se: že je Leh hlavní město Ladakhu jsem skutečně netušil. Znal jsem jenom království Lo, neboli Mustang, a to ještě jenom náhodou, protože knížka o království Mustang byla jediným cestopisem, který nabízeli mým rodičům jako dárek pro mě k vánocům v obchodě Knihy Gramo u nás v Gottwaldově ulici v prosinci roku 1970. Ale možná vás zaujme, že křesťanství v Kašmíru zavedli v 19. století bratrští misionáři ze saského Ochranova (viz Missionare der Ev. Brüdergemeine aus Herrnhut in Sachsen haben im 19ten Jahrhundert in Leh den christlichen Glauben eingeführt), tedy přímí následovníci exulanta J. A. Komenského. Protože pocházím z kolébky Jednoty bratrské, dobře znám i soukromý život tohoto myslitele. Před moravskými katolíky se ukrýval na kunvaldsku a týnišťsku. Odtud pocházela i jeho druhá žena. Když odcházel v zimě do Slezska, byla asi v sedmém měsíci těhotenství. Musíme tedy pokládat jeho útěk kvůli víře za krajně bezohledný. Nicméně dítě se šťastně narodilo. Verkehr [Bearbeiten]

Tak zasmáli jsme se a nyní vážněji: Jako zastánce slovanského purismu nemohu se přenést přes germanizační tendence tohoto díla. Víme všichni, že tvorba slov jejich prostým spojením v nominativu se k nám vkrádala od středověku z němčiny a nově po převratu se plíží na naše pracoviště, k našim domácím počítačům i na naše zahradní slavnosti z angličtiny. O co libozvučněji zní naše slovanské "lehuchtivý", "mrazuvzdorný" apod. Ani za cenu rytmu básně bychom neměli opouštět naši mateřštinu.