čtyři prosby za sen

zaříkávání pro věštce ze snů

proroku této noci
mlč!
vím sama do které řeky vstoupit
kde se podruhé utopím

Ria

bylo nám smutno z jara

a hledali jsme jméno pro tu naději
z košile rudá nitka vypáraná
do hrdla zarůstá mi
ostrý břit

Saul

ne
nebyli jsme dost pravdiví pro tuto zemi
ale pro to
nebudeme souzeni

to pro lítost a za zplanělá slova
propadneme zapomnění
vypovězeni z příběhu
který nám osud vylhal

J.


už vím že pravdou by slova v tvých ústech nezkrásněla
                tak vážně mi lžeš

                skoro bych uvěřila
                že když vydechnu
ve smyčce vzduchu se oběsí ptáčata
a možná
možná proto vybíráme hnízda