Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seenter: Dia-log in/out
Autor
Whitesnake
Fragment z nepravidelného cyklu milostných interakcí. Romantickým povahám doporučuji o vlahé noci na verandě zkusit spolurecitovat. Leč tiše, soused stále nemá inspiraci...
(on)
Vždycky, když tělo mé
zalije Měsíc sladký -
tančíš jak Salome,
jíž touha prozradila...
Chřestíš si cingrlátky,
přisátá k prsu matky
všech umučených Kristů
jak chřestýš z ametystu...
Co zbylo, moje milá
z vichřice soukromé?
Klopýtáš ospalá
v druidském kruhu snění.
Tvé srdce - Valhalla,
nehybná v zlatém stisku,
zamrzlá v zapomnění,
v moři, jež stříbrem pění
pod křídly albatrosů...
Déšť snáší vlahou rosu
na sloupy obelisků:
proč jsi tak zoufalá?
(ona)
Z očí mi prší strach,
že už tě nemiluji.
Vrávorám po chodbách
zapomenutých dómů,
jež ústí v dračí sluji.
Sny ohně zapalují
před chrámy v hlavě tvé...
Sníh padá na větve
přízračně bílých stromů
v tisíci podobách...
Jen chvíli při mně stůj -
jsem němá ryba v moři.
Trochu mne polituj
a zahřej zmrzlé kosti.
Nech plamen - jen ať hoří
když už jsme prospektoři
v krajině cizí vášně...
Proč cítím se tak strašně?
Důvod mé zoufalosti?
Jsem sama, milý můj...
...