Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...pozdě...
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
v dálce tlumeně hřmí, i déšť už šumí v druhém kanálu
a na okrajích města vzal právě teď prach zrnka na ramena.
víš, popravdě:
nevěřil jsem, že budeme žít někdy takhle po málu,
já zlomený, ty nahrbená.
vítr nabírá na křídlech a lomcuje okny v naději,
že někoho probudí, udiví, že někomu aspoň zatají dech.
přiznávám:
nechal jsem tě až moc dlouho uvázanou ve stáji,
a teď když odcházíš, slzím a zrezlý drát mi orá po zádech.
copy vody se už pletou z parapetu a přes okraj vany,
v rohu pokoje hoří šaty i knihy a škvaří se desky.
omlouvám se:
byl jsem často líný, někde jinde nebo prostě utahaný
a teď už mi to nejde - ani tak lehce, ani tak hezky.
skleník se tříští, střechou zatéká, křeslo korunují plameny
a kouř proděravělý průstřely vody snáší k zemi ostré poryvy.
nic neříkej:
na všechny prosby je pozdě a ty jen pokrčíš rameny
a odejdeš a já... už budu jen hrozně smutně obyčejně šedivý.
měla by se asi vypnout voda, zastavit plyn a zamést pod stolem,
přes všechno dát přehozy - u dveří totiž stojí a zvoní a křičí ta stará paní.
dnes ráno odjelo prvním úvozem
v mlze
pryč
mé psaní.