Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dojezd

25. 07. 2012

1218

Autor

Overkill

Připadám si jak zmoklý vrabec na klaviatuře, když kavárna zhasne a zvukem šířím zmatek v popelníku špačků. Rozmarné léto v žebrech radiátoru prší z ventilu, povodeň v půlitru, zpěněná. Chytám se párátka, koberec neslyším poprvé. A nad stolem vyšel měsíc do šedesáti wattů. Kohoutek zaškrcen, zvolna kapu a podlaha nasává, podivná nálada. Splývám...

10 názorů

Alegna

26. 07. 2012

Dát tip

nálada jak vyšitá ze smutku z osamění, léčeném v baru plném hutného ovzduší

koloušek

25. 07. 2012

Dát tip

To musel být náročný večer.:-)T*

vzdycky me zajimalo, jako to asi je, kdyz prestane ucinkovat nejaka droga a covek je na takzvanem dojezdu... Takze paranoia, deprese atd. No to bych se na to mohla vysrat, cuchat lepidlo, kdyz je mi z toho pak takhle blbe!!! T

Čudla

25. 07. 2012

Dát tip

DavidPetrik

25. 07. 2012

Dát tip

Neni to spatne. Par zajimavych obratu (prvni dve radky). Potiz je v povaze textu: je to pozorovani bez vyvoje. Matoucim dojmem nedodrzena identifikace autora s pozorovanymi objekty: nekdy se autor predstavuje v prvni osobe ("kapu", "splyvam"), nekdy zase ve treti. Jako kdyby se nemohl rozhodnout.