Žena a vozidlo

Ženy prý touží po mužích s masivními nadočnicovými oblouky a autem. Říká věda. Žena je tedy jako osa: na jednu stranu jde do nejhlubšího pravěku, až k australopithekovi a neandrtálci, na druhou do budoucna, k vozidlu, jež mnohonásobně překonává rychlost i těch nejsilnějších pračlověčích nohou. Sama je tedy středem. Řekněme ženou v krinolíně a brokátových šatech, která se zapomněla v devatenáctém století. Žena toužící po dragounovi. Syfilitickém bratranci na koni. Štěpka Kiliánová.

Jako bod se nevychýlí, kam dohlédne, tam padá její touha. Nechá kolem sebe svá přání kroužit jako planety. Oblouky a autíčka. Nemáš oblouky nad očima? Pracky, kterýma bys mě přizabil? Chodíš po svých? Zmiz. Jsem sebevražedná planetka s několika jasnými měsíci v dohledu.

Ženy fascinují ze všech motorových vozidel ponejvíce ta jednostopá. Proč? Sebevražedný pud. Feny argentinských dog prý ve rvačkách nedosahují meze psů. Je v nich ukryt pud sebezáchovy, volání druhu. Žena lidského druhu podobnou mateřskou starostí netrpí. Je puzena zemřít pod koly obřího náklaďáku se svým milovaným motorkářským guru. Svez mě až k okraji kol. Závrať. Kam se hrabe Sartre. Nahuštěné pneumatiky a jemná pleť krásné tváře: ani Hans Bellmer by svou panenku nezdeformoval do příšernější změti cárů kůže, mikročástic rtěnky, sliznic, kostí a mozku. Motorka voněla kůží sedadla a vysněnou rychlostí.

Ale mohou za to pudy? Ptá se vědec. Ať jede do Detroitu a vyhrabe mrtvolu muže jménem Henry Ford. Jako dvě jeptišky na obraze Johna Everetta Millaise Údolí klidu, s obrácenými úmysly. Ten odporný terorista Ford. Ať ten odpoví. Ne, nemohou. Může za to Fordovo logo, jež vepsal do svého života. V Jihoafrické republice prý nasazovali odpůrcům režimu pneumatiky s benzínem na krk a pak je zapalovali. Kolik jich zapálila bestie jménem Ford? A kolik jich zatím jen visí na bílých šíjích? Ďábel se směje se sirkou v ruce.

Zatím není vidět. Zatím je ukryt ve výparech nad silnicí. Pod nadočnicovými oblouky držitele permis de conduire a navoskovaného stroje. V ruce třímající klíčky s křížem v kruhu.

Hnusná morda argentinské dogy skrývá něco víc než diorem napudrované tváře. Vlastní rozum.