Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semalovat dýkou jako caravaggio
Autor
vindal drámo
tak teda jo
ty moje slaměná píčo – samoto,
tak sis vydupala přídavek
jako burleskní bradavici na orlím nose,
ale já nesnáším lidi co si věci vydupou vydřou vymodlej
/v umění jsou to příliš perfektní paskřivci
a v životě hitler jungen ultras pionýr marihuana marč kokoti/
čistá úprava je savo na umění:
dílo má bejt potřísněnej brutální linoryt
otisklej z krvavýho šplíchance život..
/něžně začištěnej, sure/
a největší ctností existence je fakovat štěstěnu
a všechny výhodičky..
keťák a tráva nikoho nespasila /hlavně ne ten nemytej skank
kterým to tady zasmrdělo vy koní hlavy/
navíc blaho se dostaví když ho přehlížíš
připlazí se,
protože Vším se všechno naplňuje..
stojím sjetej na náplavce jakýhosi dne a realita /ta děvka/
se dekonsoliduje:
ta strašně zneuctěná a matná a vyšinutá a vytřískaná vitráž
se řítí středem kostela do týla rozumnýho boha
ale já nemám rád rozumnýho
boha..
ty moje slaměnko samoto kmotro
ty moje vidličko na zázraky
ty můj kufříku s nadpřirozenostmi -
u mánesa šplouchá moře – ale já tu musím dýchat kočičinec
styxu.,
ty moje kundokmotřičko, jizvo
kterou nerozeženu žádnou hudbou, žádným twistem křídel..
labuťáci plujou po kačáku jako bílý rakve
že ani nemám chuť je sežrat -
jsem zničenej jako kocour po bitce
a chybí mi kus levýho ucha..
tak jo
ty moje hvězdo padlá do rosolovitýho cracku
všechny potřebný atributy se sešly v chaosu a nebi
+ v tvý kebuli +
v hezounký linii,
amorální jako myšlenky co si ulevujou jakýmkoliv způsobem..
láska je pryč
zbyl jen nějakej shit a unavenej track - 181976
prší
dělám si vývar z vlastních kostí
a soumrak teče po vratech a schránka po mě ráno šlehla kovovýma
ústama:
- do mýho brlohu zatejká svět -
což mě dost sere..
natejká sem drze jako sentimentální melodie nějakýho shnilýho
šlágru
jako televizní reklama uprostřed Magnolie
/měli jsme drahoušku vůbec “naši píseň” ?!/ hehe
samota přichází jako ropucha sjetá sebou samou
a dětsky nahozený dny jako maliní v černým lese
jsou v trapu
nic už nebude tak sladký jako Ty
nic jako toulat se s Tebou černým hvozdem
..
18 názorů
Mattiére de Mass II.
20. 02. 2014reklama uprostřed magnolie........je to jako kulomet ...Poezie samopalu
zdá se mi to hodně vyumělkovaný...je to zajímavé, ale moc se tlačí aby to bylo rebelské
Jsem zavřená
se samovojíždějící ropuchou
snad flaška Jacka to spraví
či polívka na zahřátí
samoty
vindal drámo
05. 06. 2013já vím, zoubek, hehe
vindal drámo
04. 06. 2013guyi: no ty vole, překvapivý, dobrý..
díky za čtení všem a povzbudivá slova :)
vindal drámo
04. 06. 2013Maxi, seš borec, mimojiné gratuluju k úderu do tváře nevalného umělce :)
"...a pak ta lyrika svítí na výrazným pozadí."
tady se nedá normálně číst! :-)
"samota přichází jako ropucha sjetá sebou samou"
nepřesnější věc snad vůbec
Kurvafix, to je kanonáda.
Totálně bez sentimentu, fakující buržousty i penery, brilantní obrazy (prej do mýho brlohu zatejká svět, dělám si vývar z vlastních kostí, rozumnej bůh - a já nemám rád rozumnýho boha... kam na to chodíš?).
Tvoje nejlepší verše se poznaj tak, že už nemaj s tím drsňáctvím, fetem a beatem nutnou spojitost, že by je mohl napsat i třeba básník spořádanej. Ty jsou nejryzejší, a pak je ten kontext, kterej není formalizovanej, do toho to uvádíš, a pak ta lyrika svítí na výrazným pozadí, anebo splývá v jednom mocným proudu, záleží na čtení, jak kdo chce, a to je přesně to, k čemu je tu příležitost.
Mnohem lepší než p o e z i e.
vindal drámo
16. 05. 2013zdar
Možná jsem dal příliš na první dojem... vrátím se vybaven jiným naladěním... Zdar!
vindal drámo
16. 05. 2013nikoliv egile, sentimentální kousek až lyrickej, těžko můžeš být víc mimo a moje chyba to není
Tenhle text mi připomíná zakrvácenou vložku pohozenou někde v rozbláceném parku. Hrozná macha. Fakt ne.