Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokosené Květy
11. 02. 2002
7
0
1712
Autor
Jony
Kolik nám ještě zbývá dní
a posledních hodin.
Kdy odbije ta poslední,
co rozdělí chod rodin
Kdy skončí bitva smrti
na louce bez květin?
To baba s kosou drtí
poslední z kopretin.
No tak nedovolte, lidi,
krásné květy kosit.
To už se všichni stydí,
i za život prosit?
Zase další probuzení.
Další den, co s ním?
Když už tady nikdo není,
musím žít, to vím.
bych klidanko i prosila.. akurat mam pocit, ze nad tou smrtkou fucktycki nemam sanci vyhrat..
k básni: je slibná, pokud se budeš psaní věnovat pořád, měla by kvalita jít pořád nahoru. Méně úvahovosti, doporučil bych (viz Nuiťa)
Nuitík: TY si strašná provokatérka Nuit! :))))))))))) dostal jsem skoro záchvat smíchu z tvé poslední věty...
no,.. a tak já půjdu taky žít no .. to už třéba budeme tři .-))))
Armand: hele, nepředbíhej, já jsem stála ve frontě jako první...hééééééj, héééééj, řekněte mu něco!!!
to nevím.. poptej v Espáni :)))
(děláme tu ale neplechu oříšku, odtlapkáme pryž, což?)
mno, Olympické
"kolik mám ještě dní
než přijde poslední"
mi přišlo lepší...
tohle je trochu nacpané banalitami...
to jsou samé takové úvahové básničky dokonce i s návodem k rozluštění záhady :o)
Taky půjdu žít...
*