Čekám na verdikt naostřených dlát

Příjemné, výstižné metafory, pěkné rýmy. Myšlenka i pocit dobře patrný.*

Děkuji všem za návštěvu...Max Hutarovy zvlášť (už dlouho jsem se takhle nenasmál)

Mně se to náhodou líbí...oslovilo mě to...jde o pocit..a ten z té básně mám....***T

mimoni, pise se mně nebo mi (3. pád, komu čemu) pane redaktore. jste oba orientovani na vykon, v tom vezi ten vas velky omyl. v tomto smeru se neda umeni hodnotit.

Johny Joint je podobný mě, ale já jemu ne.

jako čtenář tíhnoucí k takovýmto veršům dávám tip***

nekdy si mimoni rikam, jestli ty nejsi johny joint, protoze nektere vase dementni uvahy jsou si tak moc podobne. :-)

Nuž, obávám se, že ten verdikt naostřených dlát budu muset vyřknout už já. Tahle poesie je zcela neinvenční. Svým laděním je někde tak kolem roku 1840, ale spíš ještě její pozdní odvar kolem konce století. Všechny tyhle řemeslné obrazy ve světě bez řemesel působí strašně nevěrohodně, romantické vidění přírody, dávno přijaté a opuštěné společností... ne.

Stejně jako nemá cenu vyrábět zbraně na technologické úrovni devatenáctého století, nemá cenu ani psát básně s veselou ignorancí vůči tomu, k čemu básnické vidění dospělo za posledních 150 let.

LURK MOAR, řekl by internetový klasik anonym.