333 momentek z povětří

 

I

Na bílém pobřeží,

kde Slunce z moře pije,

plavčík už nestřeží

čistotu poezie.

Dnes víc ho zaujala

dvojice - ON a ONA...

Stín dívky -  bílá spona

vykoukne z toho mála,

co nosí pod šaty.

 

ON roztahuje deku.

 

Pod uzlem kravaty

zní rytmus dávnověku,

když srdce poskočí

a běží v arytmii.

Rty Slunce moře pijí

 

Plavčík se otočí...

 

 

II

Podvečer na pláži.

 

Jsou slyšet tiché vzlyky...

 

Hlasy vln naráží

do membrán akustiky,

do sítí které tu

rybáří zanechali.

Víly Vodnímu Králi

porcují krevetu,

kterou pak na podnose

Siréna servíruje,

až vůně šimrá v nose...

 

Pohoda vzduchem pluje.

 

Obléklas barvy lila -

poprvé v životě...

Zdáš se mi? Nebo tě

temnota vykouzlila?

 

III

Ráno je moudřejší -

ač vlastně stejně hloupé.

Vzpomínky včerejší...

 

Houf dětí matku koupe

v laguně Zmrtvýchvstání.

 

Jsme zase - ON a ONA.

Medusa ExGorgona

jež tiše hlavu sklání

tam, kde mi srdce bije...

V povětří loďka z rýmů

na křídlech melodie

odplouvá do podzimu

tam v branách prvních sněhů...

 

Už jen z té podstaty

jsme jenom - Já a Ty

 

Na vymyšleném břehu...

 

...

 

 

---