Povídka měsíce - Březen 2014 - Hlasování

I. miesto - „Třetí pokoj pana Zauermanna“ - reka

„Třetí pokoj...“- (alebo/aj - „obraz Tretej ríše“) je – POVIEDKA!

Odporúčam do pozornosti všetkým, (obzvlášť prozaicky orientovaným) pisateľom.

Akýkoľvek rozbor (z mojej strany) by vyznel kontraproduktívne. Celý priestor poviedky autor bravúrne zvládol štylisticky, verbálne i kompozične. Je to zážitok! Ojedinelý na (tomto) amatérskom serveri. Rozhodne zážitok umelecký i  intelektuálny. Dielo (mi už teraz:) vonia príjemnou tlačiarenskou čerňou ...

1. reka

Bezkonkurenční povídka. Zbytek autorů stále nechápe ani základy psaní krátkých textů. Tento měsíc je až s podivem, že nikdo nezvládl ani úvod do povídky, což se tu často nevidí. Záhada. Někdy mi dokonce přišlo, jako by od sebe opisovali.

Reka 1, Zdenda 2

Komentare pod dily (autorovi reka se omlouvam - text jsem nedokazal docist a tudiz nehodnotil).

2 body Trnkobrani autora vigan

1 bod Naposmrti autora Herr_Jaroslav

Hlasovala jsem třemi body pro povídku Naposmrti, protože oceňuji nápady, kterých je tam celá řada (postupné slábnutí emocí), jemný humor (jsme slušný hřbitov), styl vyprávění, tak lehce plynoucí a přece vzbuzující zájem a provokující zamyšlení. Návaznost na svět živých je podána citlivě a docela přesvědčivě i přesto, že jde o humornou povídku. Dva body bych dala Odběřickému svitku Proseckého. Mám ráda humor a od srdce jsem se zasmála. Povídka je také plná fantastických nápadů, ale pero není tak lehké, čtenář se občas textem prodírá, a humor je těžšího kalibru, než u povídky Naposmrti. Jeden bod dávám povídce Beran od Zdendy. Oslovila mne příhoda s beranem a pointa příběhu.

Opět neuvádím pořadí ani bodové ohodnocení jednotlivých děl.  Můj komentář patrně i nadále setrvává v kategorii "mimosoutěžní",  neboť má hodnotitelská účast není v této soutěži žádoucí.  Vzhledem k tomu, že písmáckou prózu čtu pravidelně, ovšem nevidím důvod,  proč se po skončení měsíce  nepřipojit ke srovnávání děl zveřejněných v prozaických kategoriích.

  Ze 111 prozaických děl (58 povídek, 39 miniatur, 2 pohádek, 3 úvah a 9 fejetonů) zveřejněných v březnu 2014 bylo nominováno 8 soutěžních děl, což je o jedno dílo více, než v minulém (únorověm) kole (čítajícím celkově pouhých 102 děl).

  PREFEROVANÁ TROJICE:

  Naposmrti autora Herr_Jaroslav: Zábavná a v mnoha ohledech pravdivá povídka, patřící dle mě do pomyslného zlatého fondu Písmáku. Velice se mi líbí jednak "odemocionalizace" mrtvých, pak poslední odstavec a hlavně poslední věta, rozprostírající nad celou (do té doby spíše humornou) povídkou téměř mystycký nádech.

 Hormon štěstí autora Bohouš Krejza: Tahle povídka má spád, doslova běží a je podařeným záznamem nezvyklé závislosti (o níž lecos vím) a dopadu té závoslosti na to, jak je "postižený" vnímán okolím.

  Beran autora Zdenda: Zdánlivě banální příběh, tvořící ovšem dobrou alegorii s v úvodu naznačenými obavami z nezadržitelných změn; alegorii, která by byla zřetelná a pochopitelná i bez onoho vysvětlujícího (snad poněkud mentorskeho) závěru.

 

OSTATNÍ:

Odběřický svitek autora Prosecký: Trochu ztěžka se tím pročítám a pomalu mi dochází, že to, co se zprvu podobalo historické fikci (trochu ve stylu zkrácené verze šifry mistra Leonarda) je ve skutečnosti tak trochu parodií z této oblasti. Mile mě překvapilo pár hezkých slov nebo slovních spojení. To, co mě nakonec přimělo nezařadit tuhle povídku do "útočné" trojice, je poněkud těžší "prostupnost" textu.

Třetí pokoj pana Zauermanna autora reka: Napínavý příběh, a i přes (na poměry Písmáku) značnou délku textu poutavé a napínavé čtení. Jedinou výhradu mám ke slohovému pojetí (podání), založenému na trvalém užití přítomného času. Více pod povídkou.

Trnkobraní autora Vigan: Zpočátku mě na několika místech zastaví ve čtení pár nezvyklých slov (poctivě vysázených kurzívou), ale ta jsou zřejmě v textu umístěna pro navození atmosféry popisovaného kraje, takže jejich přesný význam není až tak podstatný. Nezvyklých slov postupně ubývá a to, co vnímám jakou určitou "brzdu", je nevýrazný spád příběhu. Vlastně je to celé taková ilustrace, poskládaná z několika obrazů. Po dočtení (pominu-li epilog pod čarou) shledávám podobnou náladu, jako při čtení (výše zmiňované) povídky Beran autora Zdenda.

 

MIMO:

Koridor smrti autora MezzoMix: Tenhle text je naprosto mimo můj vkus. Zčásti za to mohou vulgárnosti, zčásti určitá nepřehlednost, panující od samého začátku, a když (zrychleně) dočítám do konce, zjišťuji, že postrádám jakoukoli dějovou linii; spíš než povídka je to jen soubor (děsivých) obrázků.

 Tamara autora intuista: Spíš než humorně mi to hned od začátku připadá takové povrchní, a tento dojem mě až do (poněkud zrychleného) dočtení do konce neopouští.