Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokoj číslo osm
Autor
Marcela.K.
„Nerozhoďte nám ho moc,“ říká, když jí podává tabletku na uklidnění a vodu v kelímku.
Právě jí lékař oznámil diagnózu jejího muže.
Rozplakala se už v jeho přítomnosti, pak vyšla na chodbu, kde na ní čekal její dospělý syn, pláč zesílil.
„Chvilku počkám,“ řekla a poděkovala za prášek.
Dívala se za nimi, jak pomalu procházejí sytě oranžovou chodbou k pokoji číslo osm.
Ročník 1960…
Znovu je potkala na chodbě, když odcházeli. Žena se usmívala a řekla: „ Zvládla jsem to.“
„To je dobře,“ odpověděla a opět se zastavila, aby je doprovodila pohledem k východu.
Pomyslela na čas, který se zastavit nedokáže. Ani svět se nepřestane točit…
Kolik lidí se dnes dozvědělo, že jim zbývá pár dní, možná měsíc?
Kolik z nás to netuší…
Otevřela dveře na osmičku.
Muž v rohu na čtvrtém lůžku se na ni usmál.
„ Máte milou paní,“ přidala ke svému úsměvu ona a podala mu kalíšek s léky.
7 názorů
Statistika je děsivá...proto by si každý z nás měl položit otázku:
co bych dělala kdyby mi zbývalo půl roku života?
Každé ráno. Tato denní otázka dokáže změnit celý život.