Inzerát bez pořadového čísla

Perfektně nasměrováno k pointě. Paráda!

osobní, proč ne*

Já se velice omlouvám, ale ať to čtu, kolikrát chci, pořád vidím jen snůšku blábolů.

aha, teď nevím, esli jsem nespletla avízo... 

můj děda už tady 20 let není

to je fajn, že dědu vnímáte. Vyzařuje z  toho  správá vyrovnanost, která má být. Netřeba nic dodávat.

áá

Moc příjemný posun ve tvé poesii Mariko. Závěr velmi oslovil. *

„schová se do sáčku kakaových sušenek

přejede tramvaj a

pokoj si navleče tvé tělo

 děda neměl nikdy žádnou půdu“

chvíli zkoumám "přejetí" tramvaje (lze si představit lecos), ale spíš mě zaujme ten kontrast posledního (teda v mnou citovaným) verše - jednoduchej přechod k realitě, kterej však dokáže výrazně umocnit linii dvou obrazů...

možná i něco z mejch vzpomínek mi tu

výborně...

...tolikrát čteném...ano, já chci číst, prahnu právě po takových dílech, pokud jsou mistrně zvládnutá...a toto rozhodně je...díky 

Miroslawek: ano, jde o poněkud... tradiční pojetí, s tím nemám problém. téma mne k tomu tak nějak vnitřně "nutilo"... Dík za reflexi

skvělý

ne, že by to bylo špatně napsané... v jednotlivostech je i nápad, který jsem schopen ocenit... jenže celková kompozice je založena na určitém schématu, tolikrát čteném... že se mi pak stává, že text vnímám podobně jako některé tradiční vázané verše, říkávám tomu cukrářské plnění do formiček... a taková představa je mi poněkud v kontrastu se slovem tvorba.

A tím nepopírám, že ve zdejším kontextu se jedná o víc než nadprůměrně zvládnutý text ;)

zajímavá atmosféra. začátek úžasný. celkově fakt dotykovka.T

zvláštní, pěkné, z kdysi, to já ráda *

/*