Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mlsoun

20. 04. 2015
16
10
1011
Autor
Marcela.K.
„Já ji pohlídám,“ řekla a natáhla ruku po vodítku. "Jdi za tátou, šel už dovnitř."
Chvíli zápasila s kovovou židlí před KFC, aby ji narovnala směrem ke stolku.
Když se konečně usadila, pohladila po hlavě fenku, ta si po chvíli lehla k jejím nohám. Vlastně mohla vodítko klidně položit vedle sebe. Stačilo, že s ní zůstala venku.
 
Jarní slunce se opíralo o desku stolu.
Nastavila mu tvář a přivřela oči. Čekala, až manžel s dcerou přinesou jídlo.
Otevřela je, když uslyšela, že si někdo sedá kousek od ní.
Mladík, který ji vyrušil, jedl svůj hamburger. V tom na stůl přilétl vrabec…usmála se – nebo to byla vrabka, pomyslela si. Ptáček poskakoval po stole a sbíral drobky, které nikdo neuklízel. Kluk vyndal z kapsy mobilní telefon a namířil ho na něj.
Usmála se znova. Za chvíli bude na facebooku…
 
Jak je to vlastně dlouho, co neviděla vrabce a tady jich bylo celé hejno. Ten odvážný mlsoun neodlétl, ani když směrem k němu dopadl další drobeček. Kluk se s ním dělil o oběd... opět zmáčkl spoušť a znova… a zase.
 
Ve dveřích se objevila dcera. Prošla kolem těch dvou a vrabec poodletěl mezi ostatní ke křoví.
Fenka líně zvedla hlavu a zase ji položila na zem.
 
Co je to za svět, pomyslela si. Svět líných psů a drzých vrabčáků, kteří se z vesnic nastěhovali do pražských fast foodů…
 
Jaro se naklánělo z Černého mostu.
Rozhlédla se…barevné poutače obchodních domů jí připomněly pouť.
Zavřela oči a najednou tu zase byla ta malá holka, co stála na konci prázdnin před cukrárnou v malém městečku. Vrabci se tam tahali o oplatku ze zmrzliny, kterou nenápadně upustila na zem…
 
 
Jsou v životě momenty, které se vynoří z času jako duhové bubliny. Pár vteřin letí, zalesknou se a vzápětí prasknou, aby se po létech objevily v nečekanou chvíli.
 
 
 

 


10 názorů

black8
25. 09. 2015
Dát tip

Nádherné!*


Markel
08. 05. 2015
Dát tip

nostalgické, můj šáleček, líbí moc *


Print
06. 05. 2015
Dát tip

:-)*


.....ty duhové bubliny........zůstanou v nás......../***


srozumeni
25. 04. 2015
Dát tip
krásné...*****

Marcela.K.
23. 04. 2015
Dát tip

Jo, umím to líp...jen čas a někdo, kdo by mi to řekl, mi chybí...tak jsem to trochu opravila. Dík.

 


Lakrov
23. 04. 2015
Dát tip

Úvod tvořený přímou řečí vtáhne, působí bezprostředně, jen v něm chybí nějaká interpunkce (uvozovky). V dalším textu mě trochu ruší přívlastkové věty (...která si lehla k jejím nohám... ; ...na které zůstalo pár drobečků...), ale až na tyhle drobné připomínky z toho září hezký kousek nostalgie. Tip.

 


Petr333
22. 04. 2015
Dát tip

Ano jsou to takové duhové bubliny...nikdy nevíme kdy se vynoří zpoza rohu paměti***


Alegna
21. 04. 2015
Dát tip

milé***


Diana
20. 04. 2015
Dát tip

Doslova zahřálo! :-)*** A máš pravdu, ptáčci se vůbec nebojí, spíš se k člověku přihrnou v očekávání nějaké dobroty. A psi? Škoda mluvit! Naše fenka ustoupila dvěma kachnám, které se k nám řítily v očekávání krmení. Protože kde člověk, tam jídlo....


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru