Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBílé patro
Výběr: Lyryk, Jinovata
16. 03. 2016
22
11
1316
Autor
Agibail
konce se nedokážu dotknout
zářivky odstrkují tmu
vzduch má osobitou příchuť
- jako tehdy
ve škole
když jsme zaháněli
žloutenku a místo zaklínadel
a pálení ohně
jsme
máchali ruce
v lavoru
byl to ten nejkrásnější rok
- dychtivost s rukama
za zády
-
linii zavřených dveří
ruší
jídelna
vypouklé břicho
hladovými dveřmi
polknutá noc
svítá
svítá
se štěbetáním
spěchajících aktovek
11 názorů
lucie.médea.
14. 06. 2016*
...všem děkuji za zastavení, moc mě potěšilo
umbratica:
děkuji... jako třída jsme tehdy měli jiný režim než ostatní děti, pro nás lehce dobrodružné, i když to věčné mytí rukou ve " smradlavé vodě" nás opravdu nebavilo :-)...
koudokolakoukolem
18. 03. 2016líbí, tip
Moc se mi líbí,jak poeticky jsi dokázala vkomponovat do básně ty zcela konkrétní vzpomínky na karanténu. Tip.(Taky se mi při četbě tvé básně ledacos vybavilo...)
sepotvkorunachstromu
16. 03. 2016..štěbetání spěchajících aktovek nemá chybičku :)