Chvíle co voní po heřmánku

„No lezla tam ještě dřiv, než jsem ji povlékl peřinky... a klidně by se ani nekoupala...jen aby už tam mohla být.“ (Ondra)

Čtyři měsíce v postýlce po tátovi

Usínala jsi nám nad hlavou

Drobné krůčky v podkroví

hlásily každé ráno

první zprávu dne

KAU!

 

Sluníčko běželo z ložnice po schodech

aby si posvítilo na babičku s dědou…

 

Doma na tebe zatím čekala bílá postýlka

Splněné vánoční přání tvojí mámy

hned po tvém narození…

Jak jí odpustit

že ti nedovolila spinkat v tvé postýlce?

 

Jsou chvíle

které se nikdy nevrátí

Nelze na ně zapomenout

Mají příchuť pelyňku

 

Jsou chvíle

které voní heřmánkem

tak jako ta dnes

kdy ti táta doma říká

Zvládneme to spolu

...a ty

ty se k němu krásně přitulíš

 

---