Jako noc a den

díky moc, RUZ .-)

Doufám, že si tu noční můru pořádně osedláš a už tě nikdy nebude  trápit.**         ddddddddddddddddddddddddddddDík za přečtení  mých Nočních zvuků.

ach, jo :-)

ale nekecej... :) neosobně osobní psaní bych Ti nevěřila...:)

Sebereflexe to je. Kdyby nebyla,psal bys ve dne jako Narcis a v noci jako uplakánek a neuvědomoval by sis to. - Se mnou je to trochu podobné. Ráno jsem optimistka a v noci jsem velmi sebekritická. To pak většinu svých básní ten den napsaných zlikviduji,zbytek proškrtám a ptám se,jestli mám vůbec psát dál.

díky Umbro... viz výše: to není žádná sebereflexe :-)

Pěkně napsané. Jen nevím,jestli sebereflexe je počátkem nějaké změny a nebo dvoutvářnost bude pojímána jako konečný stav a výhoda.

ahoj Zuzie, téměř nikdy se nejedná o nic osobního či osobní zážitky... ale možná... maně... někde v proudu ponorné, neviditelné řeky podvědomí? Každopádově dík

ono to chce disciplínu:) v bádání... vědět kdo jsem:) .... na Tebe nezvykle osobní věc, nicméně přiměla mě k úsměvu, za který děkuji

no ale, jak zpíval V&W - zlatá střední cesta je vyšlapaná a tráva na ní je vyžraná! ;-) (pěkné cvičení rýmu)

jo, ... *

Tak ty máš ještě světlé chvíle?

to já mám pořád rypák u brady... *

Diano :-)

já našla zlatou střední cestu

a radím ti raděj nahoru dolů cestuj  :)))

Skromného narcise neznám...vlastně teď už ano:)                         /T.