Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNesvéprávná
Autor
toyenka
Nikdy nekončící strach. Podstatou je naprostá poslušnost a odevzdanost, žádná práva a heslo - "musí ležet, nebo běžet". Nikdy to neskončí, pokud bude tyran žít, nikdy to neskončí - a je to stejné, jestli se jedná o Čecha nebo o jinou ideologii mimo Čechy, pro kterou jsou stejné "hodnoty" typické. Ano, vidím paralelu svého života v islámu - a cítím a vnímám jako ženy, vychované v této ideologii. Nemusím znát zpaměti verše koránu, chování despotického ovladatele dostane člověka, ženu - přesně tam, kde ji chtějí mít. A ta ovládaná osoba, většinou žena, bude pokorně snášet svůj osud, ještě ráda se schová pod burku a vykoná vše, co se po ní bude požadovat. Bude se těšit na smrt, která ji vysvobodí. A princip je vždy stejný:
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jelena dnes nepřijela. Ráno přišla jen zpráva, že se cestou srazily vlaky. Co nadělám, zavolala jsem do práce, že si beru dovolenou, protože paní na hlídání má dnes volno a jsem tedy doma s Niki. Malá si hraje na koberci u mých nohou a já si užívám té vzácné chvíle s ní. Hraji si s ní se skládačkou a přemýšlím, jaké to bylo, když jsem byla malá.
"Přivezli jsme si tě domů na prvního máje. Celé město bylo vyšňořené na tvou počest, všichni tě vítali," smávala se maminka. Dali mi jméno Matylda, po mamince a říkají mi Tyli. Mamince tak také říkali a jak jdou roky, jsem jí stále více podobná. Uvědomuji si, že mám i její pohyby a mimiku, co se to děje?
"Narodila ses, abys pokračovala v mém životě, abys dokázala, co jsem nedokázala já. Nejdůležitější v životě je vzdělání, pamatuj si to, to ti nikdo nevezme. Nejkrásnější dárky jsou knihy, vždy jsem vánoce hodnotila podle toho, kolik jsem pod stromečkem našla knížek," vštěpovala mi. A také říkávala - "musíš se vždy umět o sebe postarat sama a musíš mít svou práci, která tě uživí. Jedině tak nebudeš na nikom závislá. Pokud žena pracuje, je svobodná."
Nerozuměla jsem jí. Měla jsem jiné názory. Nechtěla jsem pracovat jako ona, naopak jsem se chtěla věnovat rodině. Nebyla pro mě důležitá práce a samostatnost, chtěla jsem děti, svou rodinu. Vždyť pak budeme na všechno dva a můj muž, který se jednou objeví, se o nás bude starat, jako jsem to vídala ve starých filmech.
Malá Tyli vyrostla na zámku. Byla vytouženým dítětem po mnoha letech. Rozmazlovaná dědou i babičkou, milovaná rodiči. Vyrostla v konzervativní rodině, kde nikdy neslyšela ani hrubé výrazy, ani nadávky - natož sprostá slova. Nikdy jí nikdo nenastavoval žádné mantinely, nic nezakazoval. Rodiče zastávali názor, že vždy sama musí nejlépe poznat, kde ty mantinely jsou. Hrála si na perských kobercích, vnímala krásu originálů obrazů v honosných rámech, od malinka poznávala rozdíl mezi míšní a cibulákem. Obklopoval ji Rosethal a milovala babiččino rubínové sklo, které jen tak postávalo v nikách nábytku z leštěného ořechu. Bavilo ji procházet nesčetnými místnostmi prvorepublikové vily, kde vyrůstala. Vymýšlela si příběhy a snila. Ani si nevšimla, jak jdou roky kolem ní a najednou již nebyla to dítě s velkýma očima.
Maminka ji nyní vychovávala poněkud starosvětsky. "Musíš ctít svého muže. Uvědom si, že on pracuje a ty se musíš starat o děti, nemůžeš to chtít po něm. Musíš sedět stranou s dítětem a konejšit ho, aby tvého muže (který celý den pracoval, aby vás uživil) nerušilo. Jak, ty po něm chceš, aby koupal dítě? To je neslýchané..... Cože, ty chceš na sraz spolužáků? A co na to tvůj manžel, dovolil ti to? ... Pamatuj si, vždy budu na jeho straně, on má vždy pravdu - ty si říkej, co chceš."
Malá Niky si hrála se skládankou a mě se vracela z daleké minulosti maminčina slova. Bezmyšlenkovitě jsem vzala do ruky telefon a dívala se, zda někdo z kolegů, známých či přátel neposlal nějakou zprávu, zda někdo z kolegů z práce něco nepotřebuje - nebývám často doma s dítětem, můj den je dnes jiný. Nic, je klid, říkám si.
Zarachotil zámek a rozlétly se dveře. Dvěma skoky přes malou předsíň panelákového bytu byl v obýváku. "Ha, co tady děláš? Koukej mi dát ten telefon, zkontroluju tě!" Autoritativní hlas a přísný pohled ji přibil do křesla. V první chvíli vstřebávala úlek, ale následovala vzpurná reakce: "To nemyslíš vážně, kdo myslíš, že jsem, abys mě takhle ponižoval?"
"Koukej mi dát ten telefon, co si to dovoluješ?!" Křičel, byl bez sebe. Ona se na něj jen neuvěřitelně dívala a vnímala napětí, ponížení. "Ani náhodou, na to nemáš právo," odporovala mu. Přiskočil k ní a odstrčil hrající si dítě do kouta k sedačce. Malá tam jen tak stála v sepraných punčocháčích se skrčenými šlapkami a vyjeveně se dívala na rodiče.
Popadl ji a srazil k zemi, ona měla stále telefon v ruce. Stihla ho jen vypnout a on se na něj vrhnul. Vyndal z něj SIM kartu, mrštil jím o zem - bezmoc mu zatemnila mozek. "Já ti ukážu," ležela na zemi a on na ni skočil, tloukl ji hlava nehlava a když se vyřádil, chytil ji pevně pod krkem, stiskl. Ona nejprve vnímala jen jeho vražedný pohled. Hrozný strach se rozplynul, neměla sílu se bránit. Někde vzadu v hlavě se jí ozývalo - kde je mé dítě? Co mé dítě? Tenhle člověk mě prý miluje? Nechápala absurditu situace.
Tiskl prsty pevně její krk a ona pomalu přestávala vnímat okolní svět, nemohla se nadechnout a nedostatek kyslíku vykonal své.
Nebránila se, jen si přála, aby už byl konec a ona měla už od všeho klid. Pomalu se dostávala jinam. Jak dlouho ještě, než bude dočista konec..? Šlo jí hlavou.. Jakoby z mlhavé dálky k ní doléhal výsměšný hlas: "Neboj se, tentokrát tě ještě nezabiju, tentokrát ještě ne.." Najednou stisk povolil a ona se mohla nadechnout. Po dlouhých chvílích, kdy se propadala bez dechu do temnoty se vracela zpět. Otevřela oči a uviděla oči vyděšeného dítěte, které strachy křičelo a nemohlo se pohnout z místa, kam ho otec odstrčil.
Vnímala jeho nenávist. Ten člověk ji hluboce nenáviděl. Nechápala, proč ji nezabil, nebránila se přeci. "Jdu, ale až přijdu, tak mi dáš ten telefon a já ho budu mít pod kontrolou, nemáš právo na nic, já vše kontroluji, já rozhoduji, jak to tady bude!" Slova vyřčená autoritativním hlasem plným hysterie jí zněla v hlavě ještě několik následujících dnů a ona zpracovávala pocit hrůzy, který ji neopouštěl. Jak budu nyní žít? Nevěděla.
Před pátou přišel normálně z práce domů. "Co máme dnes k večeři?" Zajímal se. Ona vařila, dítě si hrálo u jejích nohou. "Sedni si, za chvíli budu dávat na talíř.." Špatně ho slyšela, jedno ucho zůstalo hluché, teprve nyní si uvědomovala sílu útoku. Měla hrůzu jít k lékaři, co by mu říkala, co se jí stalo?
Její telefon ležel na poličce v předsíni. Nikdy se ho již doma neodvážila dotknout. Měla problém v práci kolegům vysvětlovat, aby jí nekontaktovali na služebním telefonu po pracovní době.. nevěděla, co by jim řekla - kdykoli někdo z nich mohl cokoliv potřebovat, proto přeci měla služební telefon. Nevěděla si s tím rady, strach již napořád ovládl její život.
Po letech našla sílu jít nahlásit další z útoků na Policii ČR. Vyslechli ji, nafotili si její modřiny, přiložili do spisu lékařskou zprávu. Vzhledem k tomu, že šlo o manžela, šlo jen o přestupek, za který "manžel" zaplatil pořádkovou pokutu (i z jejích peněz), ani omluvit se nemusel. Kdyby se k ní takto choval cizí člověk, mohlo jít o trestný čin, ale byl to MANŽEL, tedy se nic neděje, to je jen PŘESTUPEK a pokud ho nahlásí, bude potrestaná pokutou i ona... půjde ještě někdy na policii? Kde to žijeme? U nás.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Utekla jsem s dítětem a s igelitkou. Tyli jsem totiž já. Roky jsem žila v podnájmu a usilovala o rozvod. Násilník žil roky v našem luxusním bytě a současně užíval náš rodinný dům, kam jsem nesměla, od kterého mi nikdy nedal klíče. Sebral mi veškeré úspory. V této zemi není nic jednoduché. A práva žen nejsou samozřejmostí. Mámě s dítětem nikdo nepomůže - mohla to přeci vydržet, ještě ji nezabil..... Soudy pokračují. Roky utíkají. Desetiletí utíkají. Co si to dovolila - utéct? Neslýchané. Jak mohla jít na policii? Neslýchaná drzost, takhle si vymýšlet, vždyť i ta zranění si vymyslela... jako všechno.. Vážně nevidíte tu paralelu s ideologií zvanou "islám"? Ženská musí ležet, nebo běžet.. a nebo zdechnout...
A proto se ze mě nikdy nestane sluníčkářka a přitom budu ženám v burce rozumět víc, než kdo jiný. A proto se s touto ideologií nikdy nemohu ztotožnit. Ano, všechno jsem nepoznala - například nejsem obřezaná a přežila jsem své dětství bez úhony.. Moji rodiče byli totiž z jiného těsta a můj tatínek s maminkou byli tenkrát ještě rovnocenní partneři.. Vyrostla jsem v době, která ctila svobody člověka bez ohledu na to, zda šlo o ženu či o muže.. Tenkrát se tu ještě nepraktikovala ideologie, známá jako "islám"... Asi jsem nezískala ty "správné" životní vzorce, jak jsou vnímány dnes a asi proto jsem v sobě našla sílu změnit svůj život. V multikulturním světě je žena jen nesvéprávnou taškou na dítě, tak co si to tu vlastně dovoluji.....
(povídka z cyklu Bílý kruh bezpečí)
143 názorů
Zaujal mě námět, jeho aktuálnost. Napsané mi to přijde poněkud schematicky. Odstavci ...Po letech našla sílu jít nahlásit další z útoků na Policii ČR... nevěřím -- to by manželovi tak snadno neprošlo... Dochází mi, že se jedná o fikci, burcující fikci, která má "slepě tolerantní naivky" upozornit na šířící se nebezpečí. Ústřední záměr toho textu se mi líbí, souhlasím s ním. Jako povídka by se to dalo napsat lépe. I tak ovšem přeju spoustu dalších čtenářů, jimž snad tvá fikce pomůže otevřít oči.
Chtěla bych vám všem říci, že ten příbeh, co jsem zkusila popsat, se skutečně udál.. neumím to zatím tak, aby to skutečně tu realitu, která je ještě hlubší, než dokáži popsat -vykreslilo.. Přesto na ta slova reagujete a každý o svém. Znqamená to, že každý tyto situce vnímáte a prožíávte jinak.
Moje Matylda si ale skutečně prožila okamžiky, kdy se propadala do bezživotí a myslela na své dítě a nechápala, že takto může vypadat láska - že se takto k ní chová člověk, co ji měl v životě pomáhat a brátnit.. a.. kterému porodila a vychovala 3 děti..
A pak přišly ty chvíle - co s tím, žít s ním dál (jak to vyžaduje společnost, která partnera nezná v těchto chvílích a považuje ho za úctyhodného otce rodiny) - a nebo tu situaci řišit? A jak řešit? A.. z čeho pak žít? Matylda.. děti.. vždyť oni musejí jíst a někde bydlet...
Mějte krásné dny.
Chtěla bych vám všem říci, že ten příbeh, co jsem zkusila popsat, se skutečně udál.. neumím to zatím tak, aby to skutečně tu realitu, která je ještě hlubší, než dokáži popsat -vykreslilo.. Přesto na ta slova reagujete a každý o svém. Znqamená to, že každý tyto situce vnímáte a prožíávte jinak.
Moje Matylda si ale skutečně prožila okamžiky, kdy se propadala do bezživotí a myslela na své dítě a nechápala, že takto může vypadat láska - že se takto k ní chová člověk, co ji měl v životě pomáhat a brátnit.. a.. kterému porodila a vychovala 3 děti..
A pak přišly ty chvíle - co s tím, žít s ním dál (jak to vyžaduje společnost, která partnera nezná v těchto chvílích a považuje ho za úctyhodného otce rodiny) - a nebo tu situaci řišit? A jak řešit? A.. z čeho pak žít? Matylda.. děti.. vždyť oni musejí jíst a někde bydlet...
Mějte krásné dny.
tam vycházím ze statistik ...z reality, nad kterou je třeba přemýšlet a brát ji v potaz, i když jednoduchá řešení neexistují
no, právě... a to je přesně to, co se mi na díle, kromě technických závad, hrubě nelíbí...šíření předsudků, které je prostě nebezpečné...ne mně, nebo tobě, ale těm pomalejším, kterých je mnoho...
..o zamixování islámu nemluvě...to je prostě nejlacinější "in" lákadlo pro debily... jinak se to snad ani nedá pojmout
Nejde o to mlčet...jde o streotipizaci, která je nebezpečná...viz bezcitný násilník...ženy pak mají pocit, že ten jejich, když je hodnej, nasilník být nemůže...což je blbost... nasilníci mívají dobré vlastnosti... a mlácené ženy zas mívají i špatné vlastnosti a občas jsou na těch násilnících psychicky závislé, nebo takové muže vyhledávají... tyhle černobílé výblitky to prostě spíš zhoršují...vytvářejí zjednodušený a často realitě nahonyvzdálený pohled...než aby někomu pomohly, tak spíš škodí...
bříza: A tím, že někdo dělá z mužů násilníky a z žen oběti, taky z nich násilníky a oběti neidělá...přesto to má vliv...viz masírka s islámem...čím větší blb, tím větší vliv na něj má, co si přečte, páč u toho nemyslí...
Jakou pitomost myslíš?...žes neslyšela o yaoi, tomu se nedivím...ani bych se nedivila, kdybys neznala Japonsko...mimochodem ten film má s tímhle tématem hodně společného, ale to bys musela vyndat hlavu ze zadku a nemít iQ sotva 80...
jinak nevím, co myslíš... sama jsi tak pitomá, až to mlátí hlavou o zeď... i kdyby tu někdo psal o šmoulech a v každém slově udělal tři hrubky, bylo by to furt chytřejší a promakanější než tohle tvé dílo...
CAREFUL - omlouvám se, ale větší pitomost, než co jste tu předvedla, jsem tedy nikdy neslyšela. Vy o tématu evidentně vůbec nic nevíte...
Tady jsem ti speciálně našla kone, Movsare...byl to záhul, protože je toho na Yt děsně moc vylepšenýho od fandů... tak to koukej přežít, těch pár minut!
https://www.youtube.com/watch?v=q2qA2vqDsik
...Rikky se vrací, aby zemřel s Jasonem od kterého se celou dobu snažil zdrhnout... prostě porno, že vlhnu úplně všude:DDD
Tak trochu....je to hlavně porno emocionální:D...dva dokonalí hoši, co se milují a nenavidí tak moc, až nakonec umřou a k tomu hraje zajímavá hudba a má to atmošku, příběh a tak...
poznámka: myslím starý dvoudílný film...ne ten nový stupidní seriál natočený podle toho...
Zvláštní souvislosti:D...nevím, proč bych se jako měla dívat na špatný film s hnusnejma lidma.. .já mám radši třeba Ai No Kusabi. ..sice to není dotažené, ale i tak je to kult... to je feministické dílo:DD
já to nedporočoval v souvislosti kvalitní film. tvorby, ale v souvislosti tvého feminismu
Na to jsem četla nějaké recenze a má to být kravina a na ty já koukám jen z donucení. Ale chápu, že když nemáš vkus na hudbu, tak s tím filmovým to taky sláva nebude:D...
bříza... no...Movsarovy texty redukují...
doufám, careful, že jsi se včera dívala na film fotograf a udělal ti radost.
taky si nemyslím, že to funguje jednorázově, proto se tomu říká podněcování k nesnášenlivosti. myslím, že to funguje, zkrátka se lidé utvrzují v nějakém názoru a ti mentálně slabší tomu po čase podlehnou a přejdou "od slov k činům". je to složitá problematika, v podstatě je někdy lepší úplná svoboda slova, aby se nálady nedržely v nevědomí a pak neproukaly jako symptom někde jinde. ale právě aby se vybouřily na povrchu, vyšly z těch lidí jako hovna. přesně jako tento text z toyenky.
..jo ty co to čtou, tomu často věří...páč, jsou to většinou blbky...ale stejný počet blbců je i mezi můži... a proto se mi nelíbí tohle stejně jako Movsarova uslintanost dělající z lidí pouhé objekty... tím nechci říct, že je movsar blbec, ale svým způsobem dělá tgo samé co toyenka, akorát v bleděmodrém a diví se, co mi na tom vadí:D
břízo, patrně jsi nikdy nenahlédl do ženských časopisů typu žena a život. doporučuji. ten článek je v podstatě ze stejné kategorie. věří čtenářky tomu, co se tam píše? já myslím, že ano.
okoloidúci
28. 08. 2016břízo, ženy za blbé nepovažujem, na to sú tu iní experti :).
okoloidúci
28. 08. 2016Zdendo, kiežby som mohol niečo takéto ďalekosiahle povedať aj ja o tebe :). bohužiaľ môžem povedať len to, že ťa považujem za bezvýznamnú nulu, čo si myslí, že je nekonečno a vďaka tomuto svojmu lichotivému sebaobrazu má všetkých okolo seba za blbcov.
okoloidúci
28. 08. 2016břízo, súhlasím s Tebou, že toyenkin text nešíri a ani nemá potenciál šíriť nenávisť. textov s takýmto potenciálom v histórii bolo a aj dnes je ako šafranu a NIKDY nepochádzali z pera / klávesnice neznámeho pisálka / blogera.
ak sa tu nejaká nenávisť predsa len objavila, pochádza z klávesníc jedného-dvoch miestnych mačov, je namierená proti ženám a „debilom“ a je rovnako bezvýznamná ako údajná nenávisť šírená autorkou článku.
IQ nick: Napsal jsi přesně ty správné argumenty: žijeme v Evropě a v 21. století. Jsou tu zákony a instituce na ochranu lidí. Když dospělý člověk snáší ponižování, svým způsobem na tom nese také vinu. Ta diskuse mne nemile překvapila a zklamala v tom, že se zase stává v některých případech osobní. Je to takové pod úroveň.... Ale já neznám autorku Monyovou - velká chyba?
Zdendo, no proč asi? No přce, abys ty pak mohl lidem říkat, že jsou blbci a cejtit se dobře. Jinak bych si přece nešlapala po literárním štěstí...
Zdendo - tys mne rozesmál, já nemám rád prudiče - takže pokud jsi prudič, tak tě rád nemám... to je tak - řekl bych - normální. Ale že bych tě nenáviděl? tos přepísk, Zdendo: na to jsi moc málo důležitý pro moje štěstí a spokojenost. Ale pokud to přesvědčení máš, tak si ho klidně ponech. Kdo je tu nenávistník se nepozná z několika slov, ale z toho, co tu napíše v průběhu řekněme pěti a více let. Nenávistník, který dává tipy tomu, co se ti nelíbí? Jak snadno se to napíše a při tom je to taková píčovina!! Podívej se na své slinty pod díly těch, které považuješ za špatné autory. Asis nepřemýšlel o poslání a statutu amaterských literárních serverů. To není bašta vyvolených, to je útočiště těch, kteří raději píšou, než slintají na pokecané stoly v hodpodách či žvaní na pavlačích...
Nenávidím jen hovada, která pro zkreslené a zmrzačené teze nějakého smyšleného boha zabíjí bez dalšího výběru vše, co neřve Sláva Bohu! Muže, ženy, děti a to i VLASTNÍ (neboť: co je to sebevražedná mise?
To stačí, nejsem nenávistník, drobku. Zamysli se spíš sám nad sebou... jistě víš, co je sebereflexe...
toyenka: odpusť, ale jinde to psát nešlo, to se musí na místě (:-D
Zdendo, a hlavně měla podporu z uměleckýho světa, kam se všichni nedostanem, ani kdybychom psali sebelíp. a říkat, že se to nedá číst, je jen tvůj pocit.. je hodně lidí, kterým se její tvorba líbí...
sice to zdendo bude vypadat jako couvačka, ale ano, pomohl bych jí. to, co jsem tady, trochu v horlivé chvilce, napsal, byla nadsázka. šlo o to přimět autorku k přemýšlení, prostředky jí bližšími. zkrátka: její texty jsou tou nejpříšernější ukázkou toho, čemu se říká morální kýč. že jsou vycucány z prstu a nemají žádný reálný základ (viz i stupidní příběh o černé pasážerce a dobré paní mamkové), snad musí být zřejmé i pětiletému dítěti. a tak se zdálo, že tady šířím nenávist, ale ve skutečnosti autorka - záměrně uměle - šíří nenávist jednoho pohlaví k druhému, jindy zas jiné skupiny k druhé. a jak to zabalí do kýče, najdou se mnozí (spíše mnohé), co jí to sežerou i s navijákem. v rétorice se té figuře říká noson edeian, mluvčí způsobí posluchači "sladké zranění", aby v něm probudil emoce. tak postupuje autorka: předloží obrázek utrpení jako tady (vžyd si vybere nějakou typickou, časem prověřenou kategorii: nebohá manželka, těhotná apod.) a o něj opře svůj text nenávisti.
Movsar: "... a pár dalších žen intelektu mdlého a ducha nesnesitelného jste důkazem toho, že muži, kteří zabijí své ženy (ingr a spol.), jsou ve skutečnosti mučedníci. těm bych obhajobu poskytl gratis."
Nežijeme v Afghánistánu, každý si tady může vybrat partnera podle svého vlastního rozhodnutí. A pokud má nějaký muž tu smůlu, že se ve slepé zamilovanosti ožení s krávou, kterou je prostě nutné seřezat, aby se srovnala, tak řešení není zmlátit ji, ale rozvést se s ní. Právě proto, že nežijeme ve středověku. Teda samozřejmě pokud se jedná o normálního, inteligentniho muže a ne o psychopata nebo zakomplexovaného debila.
Na druhou stranu, žena, která po první facce zůstává s násilníkem, je prostě spoluzodpovědná za všechno co přijde. Protože na domácí násilí jsou vždy potřeba dva. Jeden, který se násilí dopouští a druhý, který ho toleruje.
jo, je to divný,
já movsara brala do doby než začal růst do zvláštních rozměrů... ráda jako autora, aby nebyla mejlka
jako člověka bych ho nejspíš potkat ani nechtěla... každej jsme si prožil svoje, někdo víc někdo míň, to tady těžko posoudíme, kdo měl ten život kurva těžší... ale nic na světě nás neopravňuje z lidí dělat debily ... jdu spát a peču už na tyhle žabomyší problémy...
autorko díla sorry...
okoloidúci
26. 08. 2016ad „myslím, že by i nikomu neublížil ... a navíc si asi zažil svoje ... prostě lepší on a jeho "temná vášeň" než jiné věci...“
žena, ktorá má pre násilníka pochopenie, jeho násilnosť zdá sa vlastne chce.
Jak bych to napsala... prostě lepší on a jeho "temná vášeň" než jiné věci a různí kašpárci, co si hrajou na dobráky...
...taky bych se měla utorce omluvit za Ot, ale tady už je to stejně asi jedno:D
agáta: asi je to divný, ale já mám Movsara celkem ráda... ne tak jako některé jiné, kde jsi mou slabost pro dotyčného taky nechápala:DD, ale trochu jo...
myslím, že by i nikomu neublížil (ne víc než kdokoli jiný tady)a navíc si asi zažil svoje...
Mně nikdy rodiče neuhodili, nikdy jsem od nich nebyla bita. Můj táta by nikdy nikoho neuhodil - natož ženskou...
Chci říci, že toto téma je pro mě fascinující a je pro mě také fascinující, co mnozí považují za samozřejmé....
do zákulisí rodin většinou není vidět, takže nějaký názory můžeme mít, ale spíš to budou názory takový, jak cítíme... já byla bita jako žito celý dětství za domnělý chyby i nechyby, prostě jen jsem se asi blbě podívala... a kupodivu mě to posílilo, od sedmnácti stojím na vlastních nohách a svý děti jsem nikdy neuhodila... jsem tvrdá a nelítostná k zamindrákovaným ubožákům...
je jich mezi námi mnoho... ono není jen fyzický týrání, ti psychičtí teroristi jsou někdy daleko horší a vynalézavější... jednoho máme v rodině a je fakt na zabití
aleši, je to na linku bezpečí, brnkni tam :) mojí mám by v dnešní době zavřeli natvrdo :))
aleš-novák
26. 08. 2016jako dítě jsem dostával nařezáno celkem často...dá se to taky počítat do domácího násilí? Už je to teda promlčené, asi, ale jen abych věděl...
Domnívám se, že většina žen v neutěšených vztazích setrvá a neodejde. Domnívám se, že v naší společnosti není cosi v pořádku:
~~Nemá se to - ale vyslechla jsem nechtěně část rozhovoru, který se mi stále vrací a děsí mě. Přemýšlím, zda je ta situace standardní a jak to vlastně v našich rodinách je?
Dcera:
„Mami, je to můj táta a já ho mám ráda. Chová se přece jako každý jiný mužský – každý chlap občas ženskou zmlátí, to je normální, co pořád máš? To je přeci běžný, nevyčítej mu to. Je hodný, není zlý, je nešťastný, nějak se mu v životě nedaří, tak pak občas vylítne, no, je to vlastně cíťa.. Zase tak nic moc hrozného ti neudělal, ne? Vždycky jsi to zvládala..“
Matka:
Tvůj otec je nešťastný, protože je zlý a nikomu nic dobrého (kromě sebe) nepřeje. Pleteš se, muži nemlátí ženy, to je nenormální a není nutné ani správné to snášet. Děti mívají rády i rodiče, kteří na nich páchají násilí – je tedy normální, že ho máš ráda. V pořádku není ale tvůj náhled na muže, který sis od svého otce odvodila – nikdy nikomu netoleruj uhození, násilnosti, urážení, manipulaci ani psychické týrání. Nenech se citově vydírat, holčičko…
---------------------------------------------
Čas plyne a dále se odvíjejí osudy matky i dcery. Která z nich má pravdu? Každá svou? Proč matka vychovala dceru s takovýmito názory a pohledem na svět? A proč se dcera diví matce? Tolerovat či netolerovat násilí? Vážně každý chlap někdy ženskou zmlátí a je to normální, běžné? Ženy se to mají naučit tolerovat? Nejde o muslimky, o ženy jiných kultur - jde o Češky, Evropanky..
Také si myslím, že správná výchova a důkladné vzdělání může špatnou volbu partnera hodně omezit. Já sama jsem nikdy nepoznala diskriminaci ani v zaměstnání, ani doma a naše dcera také ne. Ale všichni máme vysokoškolské vzdělání a jsme věřící - možná to pomáhá.
aleš-novák
26. 08. 2016a což teprv, když je obsese kompulsivní...:o)
careful, zastávej se klidně movsara, to je tvoje právo, nakonec jeden člověk tady zrovna na zabití je... fenomén movsar sám
No, já s Movsarem ale musím částečně souhlasit...oni někteří lidé na rozbití tlamy opravdu jsou... ale nejen ženy... já bych toho musela zmlátit:D
Nebudu psát, že zabít...aby to někdo nevzal jako vyhrožování smrtí...
neboj, zvládám toho snad dost najednou. ale jak už jsem jednou psal, fascinuje mě, jak se všechny argumenty diskutérů vždy svádějí k mé osobě, jako bycgh byl nějaký fenomén. myslel jsem, že obsesí tady trpí jen okolidúci, ale začíná to být masový jev. takže, děvčata, k věci.
břízo, byla úspěšná a to se nejspíš nepromíjí - četla jsem její knížky a jsou dobré - ženské čtení
aleš-novák
26. 08. 2016Movsarův machismus dnes dostává nevídané podoby :o)
okoloidúci
26. 08. 2016Movsare, tvoje tu zverejnené výroky sú na Valdice / Bohnice, a môžbyť aj - aj.
Konzervativní starosvětská výchova bez mantinelů? To přece nedává smysl...dál jsem nečetl.
No, s tím jak sedíš furt u Písmáku bude ta tvoje obhajoba asi stát dost za H.:D
... takž pokud jste paka, nebo nemáte na kvalitního právníka, tak se mu ozvěte...Valdice jsou jistý!
ach, už jsem poznal, co je to zlá žena. ano. některým mužům se to nestane za celý život. ti jsou šťastní. jiné TO potká. takže to říkám s naprostou rozvahou: ingr je nevinný! a tímto vyzývám všechny vrahy manželek: obracejte se na mě do zpráv, budu vás obhajovat s plnou vervou a na své náklady!
Marcela.K.
26. 08. 2016Břízo, to jsi myslím popletla s dcerou Ondřeje Neffa :-) Tu Monyovou nikdo nehledal, tu snad manžel zabil doma, ale hledat se mi to nechce.
Movsar: Když nebudeš povrchní kretén, kterej furt kouká akorát na vzhled, tak si takovou nevezmeš... takže vezmeš a sejdete se ve Valdicích.:D
(Tím nechci říct, že je agáta husa a od Monyové jsem nic nečetla, takže nevím..toyenka moc valného intelektu ale fakt nebude... už to tu párkrát předvedla.)
monyová už není. a myslím, že svět s ní o nic nepřišel. chudák ingr teď musí léto trávit ve valdicích. jinak: byla to taková husa, která se pokoušela psát. něco jako toyenka nebo agáta. být to moje manželka, tak ji zabiju taky.
Zdenda: Vím, že to tak vždycky bylo. Netvrdím, že je možné, aby to bylo jinak...ale mám právo nebýt s tím spokojená, nezavírat oči, přemýšlet o tom a bojovat aspoň s předsudky a hloupými názory, když už nemůžu dělat nic víc.
No, já si myslím, že by měli mít rovné příležitosti a být posuzováni spravedlivě... což bohužel nefunguje... a pokud ty máš v životě úspěch pak neděkuj ani tak sobě, jako své famílii a penisu, páč nic zas tak moc extra taky nejsi...
agáto, ty, toyenka, simona monyová a pár dalších žen intelektu mdlého a ducha nesnesitelného jste důkazem toho, že muži, kteří zabijí své ženy (ingr a spol.), jsou ve skutečnosti mučedníci. těm bych obhajobu poskytl gratis.
...ten islám je nadsázka...
neobviňuju u toho zedníky, ale celou "pitomou" společnost
bříza: ..i kdyby to souviselo třeba s islámem:D a prodavačka byla méně hodnotné a prospěšné zaměstnání než zedník... výsledek je takový, že jsou ženy častěji finančně závislé na mužích, než aby to bylo opačně a pak z toho vznikají další potíže
Jsem nepsala, že nemá sílu řídit dodávku, ale vyložit zboží... nevím, čím čteš...jinak raketovýho vědce může dělat jen jeden člověk z cca milionu nejen kvůli chytrosti, ale taky kvůli tomu, že jsou ty školy drahé a pak jich není víc než pár potřeba... a zbytek podle tebe asi může zhebnout hlady...páč jsou to dementi k ničemu, jen dělaj všechny ty zbytečný věci kolem...
ta nerovnost tam je, fyzická stránka je hrozně důležitá u běžných profesí. Holky mají menší šanci třeba právě ve stavebnictví. Já chtěla bejt uměleckej kovář a prostě jsem měla smůlu, nemám na to svalovou hmotu... ale kdybych cvičila pětkrát denně a víc se snažila, mohla jsem bejt třeba i dřevorubec.. jenže tak to není, páč my ženy na to prostě nejsme uzpůsobeny (dlouhodobě určitě ne) ... kluci můžou bejt skoro vším, po čem zatouží :) ale to jen trošku odlehčuju...
ááá koukám movsar si kopnul do autorky.. bravó movsare, ty budeš taky nejspíš jeden z těch, co by potřebovali popelníkem po hlavě
Je vidět že sama práci žen (profese, kde se pohybují častěji) shazuješ a podceňuješ... což je právě ta kultura a zvyk...
A škola na prodavačku není kvalifikace... oni tě do řady obchodů bez kvalifikace fakt prodávat nepustí...musíš být vyučená prodavačkou galanterie...například...navíc zedníka může dělat i chlap nekvalifikovaný...časem
... a třeba pečovatelka... ty mají kvalifikace až až a těžkou práci a taky mají míň...jak nesrovnávat...to je chyba nesrovnávat...jediné, čím se ženy v tomhle "provinily" je občas to, že nedokáží něco hodně těžkého zvednout a proto mají mít o polovinu menší plat? Když často mají práci vlastně i náročnější, páč zedník si například udělá pauzu kdy chce...
bříza: Ten problém nerovnosti jevlastně následující...týpek, co dělá zedníka, nebo jezdí s dodávkou, vyděla čistýho dvacet a uklízečka, nebo prodavačka deset...přitom mají stejný počet hodin, podobně namáhavou práci i stejně kvalitní vzdělání...možná namítneš, že s dodávkou může jezdit i ženská...většinou nemůže, protože nemá sílu, aby vykládala zboží, takže ji nevezmou i když bude mít papíry... jde o to, že ty práce jsou vlastně na stejné úrovni, ale muži za ty své typické profese berou většinou o hodně víc... což je dáno spíš zvykem a kulturou, než aby to mělo jakýkoli důvod...protože i prodávat a uklízet se musí stejně jako stavět a dovážet..
mimochodem i bílý kruh bezpečí vede podobně neschopná existence - vitoušová. taky ráda vystupuje před kamerou a vždycky blekotá ty samé stereotypní žvásty. dobře se tím živí, podle mě je to jediný důvod, proč to dělá.
na tomhle ukázkovém kýči non plus ultra chybí už jen autorčino obvyklé zakončení: kdyby tam byla paní klára samková (alias kláda mamková), tak by se to nestalo. aneb vrána k vráně sedá: stejně jako samková je podprůměrná advokátka, toyenka je podprůměrná autorka. takže malé doporučení: zatím nepsat, číst, hodně číst, vybrat si lepší idoly (chápu, že máš omezený obzor, tedy tě zaujme spíše někdo z televizních novin; ovšem samková je skutečně hodně slabá a hloupá, už sis mohla vybrat raději láďu hrušku), dodělat devátou třídu a pak to zkoušet.
no, většina žen je zaměstnána v jiných odvětvích než muži a ta jsou většinou podhodnocena...stejně jako se péče o děti nebere jako práce, ale jako dovolená... na stejné pozice jako muži se v práci opravdu většina žen nedostane... jinak si o tom pročti statistiky... domněnky jsou bezpředmětné...
Navíc tyhle příběhy bývají černobílé a nasilníci jsou vylíčeni jako bezcitná monstra, kdežto oběti nevinné holubičky...což je samozřejmě taky blbost...ten co mě zmlátil, byl dvoumetrovej řízek... abych neodcházela mě prosil, brečel a tejden prej nespal...mně ho bylo i fakt líto, ale přece se nenechám zabít... on mělů fakt obrovskou sílu a když mě praštil, tak jsem vzala druhou o topení a měla půl hlavy fialovou... pak prorazil ještě dveře pěstí...kdyby ji nedal do dveří, ale mně, tak mám dneska zubní protézu...
Bříza: Přesně tak...lepší než hledat chybu v rodinách a nerovných příjmech je lepší hodit to na islám...mimochodem si myslím, že většina ženských, na které dnes chlap vztáhne ruku, prostě odejde... tak jako od toho ex já, tak jako jeho bývalka a i ta po mě... což z něj vlastně dělá i tak trochu "chudáka", který kvůli návalům vzteku, které neovláda, patrně nikdy nebude mít dlouhodobý vztah...
...myslím, že dřív, kdy byl rozvod problém i kvůli okolí, to bylo daleko horší a domácí nasilí opravdu mohlo být velmi dlouhodobé,...
Otřesný příběh - a pokud je napsán podle skutečnosti, měla by být ochrana obětí domácího násilí na prvním místě! Zaslechla jsem o Modrém kruhu bezpečí, nebo tak nějak, potom je tu telefonní linka první pomoci, možná by stačilo tyhle "vymoženosti" více inzerovat a dodtat je do vědomí lidí.*
aleš-novák
26. 08. 2016vždycky mě překvapí to slovo d l o u h o d o b ě ve spojení s týráním.
Copak jsou fakt důležitější peníze co nosí partner domů, než vlastní sebeúcta? Když dojde k násilí poprvé, dá se to brát jako úlet. Ale podruhé? Podesáté? Dlouhodobě?
břízko, dobře jsi to nakousla... na koho to hodíme :)
myslím, že vymanit se z naučených věcí, výchovy atd. je hrozně těžký. Někomu se to nepovede za celej život. Jsou povahy, který bych mlátila od rána do večera, aby se zvedly...:( ale tak to asi nebude. Protože se neumím vcítit do ponižované osoby, nejsem schopna to ani pochopit. Možná ten vštěpovanej pocit méněcenosti toho člověka úplně odrovná... jj, je to těžký.. každej z nás máme nějakej život a je náš, tak bychom ho neměli prosrat hm..
sama asi za to může. a autorka si sama může za to, jak strašlivě blbě píše.
No tak to je trochu chyba i v mámě...ne ? To se někomu stalo, nebo tvé fantazie... co je na tom tabu? Já ti mohu odvyprávět xy vlastních zážitků a to, co jsem viděla v okolí... taky mě kdysi jeden ex zmlátil...tak jsem od něj odešla...nikdo tomu moc nevěřil, že umí být tak agresivní, protože se jinak choval jak mílius... no, pak se oženil a zas rozvedl, protože tamtu mlátil taky...prostě takovej je...no, co s ním? Utratit?
Já sama jsem pár hochů napadla, když mě rozčílili.... bejt chlap, tak jsou možná mrtvý....co se mnou? Utratit?
Měla jsem kamarádku, co furt bulela, jak ji její kluk tříská... pak jsem byla u toho a napadala ona jeho... pak se rozešli, má jiného a zas bulí, že ji tříská...co s nima? Utratit?
Věci jsou prostě složitý a lidi často lžou...
Jaká tabu? Vždyť se to řeší věčně...každej blbej časák je toho plnej...jediné "tabu", když pominu nějakou psychickou závislost, nebo to, že někteří lidé si v tom vlastně libují a partnera, co je týrají chtějí (ač si to nepřiznají) je to, že tu lidé...často ženxy, prostě nemají finanční prostředky, aby měli kam jít...natož když mají děti, o které nechtějí přijít... to ale platí i pro muže... i ti často zůstavají s hroznou ženskou jen kvůli dětěm...případně kvůli tomu, že nemají kam jít... leda pod most
A pokud autorka žije v bludu, že nasilí se dopouští jen muži na ženách, tak je to pěkná blbost... jen je fakt, že agresivní žena málokdy má tolik páry, aby svýho starýho poslala například do špitálu... pokud nemá v ruce kudlu.
Navíc tihle muži jsou na tom často hůř, protože se bojí posměchu okolí a tak si nemají kde stěžovat...
Hmmm... já teda měla kamarádku muslimku, žádného násilí jsem si u nich teda nevšimla adnes je vdaná za Čecha... snad jen že neměli Vánoce, což bylo drsný...navíc domácí nasilí postihuje i chlapce a muže... pokud je to míněno tak, že islám je zlý na ženy... což si myslím, že by ty "týrané chudinky" často popřely a samy se k islámu hrdě hlásí... jo, je pravda, že většina jich nic jiného nezná... ale on skoro každý zná jen svou "hromádku" a myslí si, že nic jinýho není a nebo, že ta jeho, je ta správná a ostatní více či méně fuj... čím pitomější jedinec je, nebo čím méně má informací, tím víc to platí...
Agáta - ve skutečnosti to bylo ještě neuvěřitelnější.. ;) Jedině přes zážitky domácího násilí se dá trochu pochopit mechanismus fungování islámu.. asi divné, ale je to tak..
přečetla jsem dvakrát a myslím, že to není napsáno dobře
přeskakování v ději, naivní motání islámu do domácího násilí...
úplně mě to rozčiluje. Věřím, že autorka něco z toho prožila, ale napsala to úplně pitomě. S tím telefonem a rychlou reakcí ... no prostě je to špatně napsaný neuvěřitelný
Jo, odjerry, o nějaké muslimky nejde, ty jsou úplně podřadný...bát se (a vážit si) přece musíme jen mužů, nejlépe těch mladých a silných...
...proč nedělat mezi muži a ženami rozdíly a nejlépe co největší, že?
Jsem to tak nějak proskákala... nějak nemám na to to číst...je to samý patos a navíc ještě módní strašení islámem, o kterém navíc ti, co jím nejvíc dělají bubu, často ani nic neví... jinak soudy se tu táhnou všeobecně... za to vynadej Movsarovi, co tu se dí celý dny:D... ale to se netýká jen žen...bohužel, ten kdo potřebuje akutní pomoc, se jí často hned tak nedočká v mnoha různých záležitostech, protože prostě Moloch...
..navíc vybrat si pro život násilníka je taky částečnš vina té ženské plus její famílie, že ji už jako dítko nevedli k tomu si na podobné věci (lidi) dávat majzla...což se bohužel všeobecně nedělá...pak je tu nerovnost příjmová, která ve větší míře právě ženy nutí zůstávat s nevyhovujícími partnery... ale ta je asi od jakživa a všichni jsou s tím asi spokojeni (dokud se neocitnou v takové situaci), takže s islámem tohle nemá nic společného...
Je to otřesné, ale je tu jeden zásadní rozdíl mezi týranou Tyli a arabskými ženami... a to v tom, že v současné arabské imigraci o arabské ženy vůbec nejde. Jde o to, že s těmi ženami jdou muži v tomto duchu tisíciletí vychovávaní: ti jsou nebezpeční! ale i mezi těmi ženami - vlivem vžitého otrockého stavu - jsou ty, které bez váhání zabijí a je jedno, jestli ze své vůle, nebo vůle jejich mužů - despotů.
Takhle - invazí Vandalů a podobných primitivnějších kmenů - padl nejen Řím s velkou, dobře organizovanou říší; byly mnohé - jen ten Řím je nám geograficky i historicky nejblíž. A maminka? no máma je a bude vždycky máma, i když je bigotní: k čemu je vzdělání, když do svého vzdělaného dítěte nacpe po dávkách od peřinky až do manželství otrocký pohled na manželství, práva ženy a tak dál...
K dílu: napsané je dobře jako faktografická etuda, její literární hodnota není bagatelní, ale je pravda, že závažnost těch vět od začátku do konce přesto značně převyšuje jejich literární význam. ***