Písmák Za oponou
Za oponou
(jaro 2007)
Malinko překvapeně se rozhlížím povědomou krajinou, zahalenou hustými závoji mlhy.
Ačkoliv je bezvětří, mlžný oblak žije vlastním pohybem. Z kotoučů bílé páry se vynořují a zase mizí černé plochy polí a stromů. Přízračné obrazy krajiny vypadají tak neskutečně, jako by vznikaly až v okamžiku, kdy na ně pohlédnu.
Lov(e)
Lov(e)
(podzim 2004)
Už druhý den mi není dobře. Předpokládám, že nejpozději večer bolest udeří s obvyklou silou.
Tělem mi projede křeč. Potřebuju si sednout, přišlo to dřív, než jsem čekala.
Dědovo tai-chi
Dědovo tai-chi(léto 1974)
Džnz šs, džnz šs, džnz šs, džnz šs . Dívám se na dědova záda, která se otáčejí v pravidelných půlkruzích. Děda, krok za krokem, zvolna postupuje vpřed. Teď se zastavil, obrací kosiště čepelí nahoru a hranou dlaně stírá s kosy zbytky vlhké trávy.
Kytice
Kytice
(léto 1972)
Začínám mít trošičku strach. Takhle daleko jsem sama ještě nikdy nebyla.
Jsem ale pevně rozhodnutá splnit úkol, který jsem si dala, a proto odhodlaně pokračuji dál.
Makový panenky
Makový panenky
(léto 1969)
„Je to jednoduchý. "
„Najdeš si úplnězavřenýpoupě, ale takový, co je těsněpřed rozpukem. Jako tohle. A uštípnešho ze stonku, takhle.
Neznámí Známí
třešně kupuju u Smutnýho Pána
ze soucitu
z charity
s nepříjemným pocitem
Výběr perel
Miluju perly. Miluju perly všech tvarů, barev i velikostí. Chladivá, tajemně měňavá, podmanivá, jedinečná krása perel mě jednoduše fascinuje.
Vybírání perel pro budoucí soupravu perlového náhrdelníku a náušnic proto pojímám jako malý obřad.
Návštěva u tety Hany
Návštěva u tety Hany
Jan postavil na zem konev zpola naplněnou vodou a rozpačitě se rozhlédl.
Jako vždy v této chvíli ho zaplavila otupělá prázdnota.
Tak jsem zase tady, řekl si v duchu.
Ivetka
Ivetka
(léto 1976)
Prej, že jako stanný právo. Říkal brácha. To měl z těch svejch knížek, na svůj věk byl sečtělej až moc.
V každým případě jsme dva dny nesměli ven.
Marie - díl první
Marie
(školní rok 1979/80)
„Proč zase Marie. “
Štěpánka Podruhová, stárnoucí učitelka tance v lidové škole umění si povzdechla.
Marie - díl druhý
Marie
(školní rok 1979/80)
„Marie, slib mi, že o tom co si tady teď povíme, neřekneš nikomu ani slovo. “
Marie byla čím dál víc užaslejší, takhle Štěpu neznala.
Marie - díl třetí a poslední
Marie
(školní rok 1979/80)
Marie se na nic neptala a tiše vyklouzla z hlediště za učitelkou.
Štěpa už rázně pochodovala chodbou. Marie musela popoběhnout, aby ji dohnala. Učitelka se ale náhle zastavila a otočila se k Marii.
Metabolický vzorec
Metabolický vzorec
(podzim 2015)
„Začnu trochu ze široka, abyste pochopila, o čem se tady spolu budeme bavit.
Musíte vědět, že váš metabolický vzorec je věrným obrazem toho, jaká jste. Váš metabolismus je jedinečný stejně, jako jste jedinečná vy. Všechno co děláte nebo neděláte, způsob jakým to děláte, jak řešíte problémy, co prožíváte, co potlačujete, jak odpočíváte, to všechno nějakým způsobem metabolismus ovlivňuje.
Sněhové pusinky
Sněhové pusinky
(léto 2015)
Od rána se mi nepodařilo tu myšlenku vypudit z hlavy.
Co se dá dělat. Člověk prostě musí někdy podlehnout. Největší potíž vidím s těma pusinkama.
Líza
Líza
(jaro 1988)
Třetí den bez přestání mrholí. Zaváhám, ale pak nechám trolejbus odjet. Po sedmidenním maratonu inventury se cítím úplně vyždímaná. Nutně si potřebuju protáhnout tělo a vyčistit hlavu.
Práce snů
Práce snů
(1. 8. 1985 - čtvrtek)
První den v nové práci. Zatím jsem ze všeho pěkně vykulená.
Hostina
Hostina
(jaro 1985)
„Blaničko. Ty jsi vyrostla. To už je let, co jsme se neviděly. Pamatuješ se ještě na mě.
Dobré skutky
Dobré skutky
(jaro 1985)
To je dobře, že mě pustil. V klidu vyperu, zítra to vyžehlím a ve středu budu moct jet rovnou z práce. Musím se podívat, jestli jsou volný šňůry v kočárkárně, mohla bych to vzít i s povlečením.
Ze schránky vytahuju malou obálku a cestou ze schodů ji rozlepím.
Poprvé
Poprvé
(léto 1981)
Stojím na startu a špičkou boty otráveně okopávám vyschlé drny trávy.
Řídící létání právě zakázal start.
Brsen
Brsen
(jaro 1968)
Klečím na posteli, zahrabaná v dece jako v iglú.
Jsem k smrti vyděšená.
Objev na třetím schodu
Objev na třetím schodu
(jaro 1966)
Opatrně scházím ze schodů. Jde mi to těžko.
Schody jsou na mě příliš vysoké, proto se jednou rukou křečovitě přidržuji zábradlí. Při každém kroku musím udělat hluboký dřep, abych dosáhla nohou na spodní schod.
Zrozen sopkou
Zrozen sopkou
mrazivý třpyt hvězd,
v nitru ohně duhy žhnou
-tvrdý akřehký
Za starejch časů
Za starejch časů
Narodila jsem se v době, kdy počítače existovaly jen ve sci-fi povídkách, vycházejících na pokračování v ABíčku, telefonní aparát měla jedna rodina z dvaceti, televize vysílala čtyři hodiny denně a rodiče považovali za normální a zdravé vypouštět své ratolesti ven. Bez dozoru. Tak nějak spoléhali na „ochranu tlupy“ přibližně stejně starých dětí, které se většinu dne držely na doslech. Byla to doba bezbřehé dětské svobody.
Na nudy (speciélně pro Zdendu)
Na nudy
Stojím po pás ve vodě a čekám, až se vyrovnají teploty. Postavu po mé pravici registruju jen periferně, neboť nemám žádný důvod věnovat jí svoji pozornost. Podívám se na ni, až když se pohne.
Asi pětadvacetiletý útlý muž hbitě vykročil a s pohledem upřeným na horizont, se ponořil až po ramena, jakoby se chystal plavat.
Na nudy
Na nudy
Stojím po pás ve vodě a čekám, až se vyrovnají teploty. Postavu po mé pravici registruju jen periferně, neboť nemám žádný důvod věnovat jí svoji pozornost. Podívám se na ni, až když se pohne.
Asi pětadvacetiletý útlý muž hbitě vykročil a s pohledem upřeným na horizont, se ponořil až po ramena, jako by se chystal plavat.
Chytrej kluk - (upravená verze)
Chytrej kluk
Je to skvělej pocit, bejt takhle chytrej.
Dobrý je, že tě máma tak miluje a bezmezně ti věří.
A nejlepší je, že se právě rozhodla svěřit ti svoje tajemství. A zrovna když jsou všichni pryč.