Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAutista v bufetu
Autor
Movsar
Holky a knížecí borci
Červenými čumáky se stavějí slunci. Autobusy na Knížecí, Brzy ráno je řidiči omyli, aby nedělaly ostudu městu a světu. Teď usedají do kabin, jeden po druhém, a vyjíždějí po svých trasách. Motol, Waltrovka, Strahov. A třem prdelatým holkám, cosi o sobotním poledni vyrážejí, se to líbí tak, že se snad rozdělí a každá bude mít svůj stroj. Červený a bílý, co má tah a syčí. A v něm svého chlapa, co má ruce ohnuté od volantu a je cítit olejem, svého knížecího borce.
Autista v bufetu
Je mu tak čtyřicet. Sedí v italském bufetu nad porcí špaget, figura doby: v uších sluchátka, ve volné ruce ajfon, ústa dokořán, ne, okolí nevnímá. Lidé se diví, že se rodí více autistů, ale samo prostředí tomu nahrává: ideální pro uspání do vlastního světa. Možná i výchovná facka čtyřicátníkovi by nebyla od věci, taková pozdní vlaštovka lepší budoucnosti.
Ve rtěnkách
Sobota se otočila k poledni zády a holky se rozhodly mít se rády. Tak stojí v obchodním centru u regálů s kosmetikou. Probírají se rtěnkami a hádají, která by jim přičarovala svůdný úsměv, osudový look. Vyfotí se pak na facebook. A neznámý kluk Majk, každé z nich věnuje svůj lajk. Co může dát víc..
Bambino di Praga
Na Kavalírce vystupovala cikánka s dětmi. Kolébala se, neboť nést tak ohromnou zadnici vyčerpá. Chlapeček ji na ní klepal jako na vrátka, zjevně je s ní sžitý. Třeba se mu doma otevře. Šťastné bambino di Praga.
Kakaoví a mléční
Slunce ještě vrhá svou zlatou barvu proti tělům lidí. A někteří se mu vystaví nazí, těm zkakaovatí pindíky. Jiní si hlídají svůj mléčný inkarnát, prostě každý co mu chutí, co má rád. A sluníčko se na všechny ty labužníky usmívá.
Postel, nebo kostel?
„Postel, nebo kostel?“ zavřískal mužík a uháněl, už byl pryč. A ona, dívka krásná jako jahoda ve šlehačce, tam stála perplex. Pod věžemi kostela sv. Václava, opuštěná s přáním vyznat tomu neznámému satyrovi odpověď. Jediné přání dívek, to, co muže obrací na útěk.
16 názorů
Nějak je v tom tentokrát cítit jízlivý sarkasmus obrácený vůči ženám. Koukání po zadcích a ňadrech ti jde bezesporu lépe. A obracet někoho někam fackou je prostě na mě moc. Nesnáším násilí a agresi.
Ale i tak se mi některé tvé sobotní obrazy líbily a je v nich jasně čitelná tvá typická optika..
díky, oldjerry, jsem rád, že jsem inspiroval.
depte, jak to, že málo chodíš? přijď časteji. trestný čin, ano, ale ony jsou děti z bambini di praga už zvyklé.
hezký... po dlouhé době jsem otevřel písmáka a připomněl si tvé miniatury... jen postřehy ze své hlavy... autistu bych nefackoval, žij a nech žít... taky se často zavřu do sebe... no a jestli se bambinu na zaklepaní otevře ta ... zadek, řekl bych že je to trestný čin:)))
jsi Bůh či bohyně?
vyber si...
postel
či kostel -
- já jen,
že
společná modlitba
umocňuje vroucnost
*
břízo, nejlépe to, už před 2,5 tisíci lety vyjádřil herakleitos: bdící lidé mají jeden svět společný, avšak spící se obrací k vlastnímu. je to nešvar odpradávna, ale dnes byl akcelerován technologií. a proč nešvar, protože nakonec ten podstatný svět je ten společný: životní prostředí, příroda, města, ulice, hromadná doprava, i kancelář sdílená s jinými. pokud na péči o veřejný prostor rezignujeme a uspíme se do vlatních světů, což se děje, je konec.
srozumeni. na to jsem mysle, že možná snadněji splynou. ale pro ty "autoautisty" je to ostuda.
díky za čtení, přátelé.
Evženie Brambůrková
24. 09. 2016Jo, bambiny, ty se mají nejlépe. :-) /T
Oceňuju tvoji přímost pouličního pozorovatele, i v Bambinu...styl té chůze jsi dokonale vystihl...člověk to vidí stokrát a nenapadne jej takhle popsat:-), v Kavalírce chybí a.
díky za čtení a zprávy. aleši, tady se ukázalo, jak lze udat směr čtení. goro, nenech se zmást, vždyť tam nemusel být toho rána pepíček bek. ale oceňuju, že ses něbála bambina, které tu jistě bude dělat neplechu.
Preferuju překvapivé Bambiny a Postel - kostel, film Florenc mi nikdy nesedl, tedy ani knížecí borci...
aleš-novák
24. 09. 2016knížecí borci jednoznačně vítězí...velmi malebný obraz, úplně se mi vybavil Josef Bek ve filmu Florenc 15.30...