Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seo odvaze
Autor
agáta5
„No tak nedrž mě takhle,“ odstrčila mou ruku, s kterou jsem se pokoušela nějakým způsobem udržet tuhle invalidní holku na nohách a narvat ji na záchod.
Polevila jsem a nechala to osudu. Zuzka křečovitě sevřela hubenými prsty rám dveří, opřela se do nich lokty a ztěžka zvedla nohu přes práh.
„Pomož mi, sakra!“
Na mou duši, neměla jsem tušení, co mám dělat. Popostrčila jsem ji zezadu a chytla za pas. Otočila se a dosedla na mísu. Bez varování si začala stahovat kalhoty. Zahlédla jsem obrovskou plínu a odvrátila se. Dalších deset minut bylo nekonečných. Kupodivu zpátky to šlo líp.Stojím venku ve tmě a vypouštím z pusy šedé kroužky. Hluboký nádech, výdech…
na konci ulice se stmívá na okousaný roh
a naše ruce jako umanutá chapadla
zkoumají ty vyhlodané důlky
s bradami u sebe dýcháme teplo do slídy…
(jednou jsem byla nejvíc silná
táhly za mnou všechny děti z ulice
chtěly si sáhnout
a já před nimi utíkala v bilých teniskách
tkaničky mi povlávaly za patami
než jsem se do nich zamotala…)
… a pak jsem psala básně o odvaze
kterak se rytíř probil hordou plivajících zmetků
s deštníkem až k mým teniskám
zul mi je
a já si konečně obula červené lodičky…
21 názorů
tahle je taky boží! Pořád. Bílý tenisky nevycházej z módy ... a tak vůbec:)
Hmmm, jsi drsná jako vždy, bez ohlazování tvým šmirglem bych už nemohla být, asi jako bez pemzy....fakt jsi mi potřeba...
A propos, nemám a nikdy jsem neměla červené boty, natož lodičky, ale mám fialové farmářky....
Ty boty mě dráždí....*****
břízko, nazdár :) jj, přemýšlela jsem o tom vydýchání taky a nejspíš máznu... nechat otevřené bude lepší. ten pocit v prvním verši je prvotní - soustředění na blbej roh temný ulice...
jj, červené lodičky - symbol velké holky :))
moc díky za komentář, ty umíš člověka nakopnout na správným místě :)
ááá, díky za návštěvu norsko, těší mě to .. hlavně že se líbí střevíčky
hugí, okokok je pochvala nebo setření? jsem už trošku opatrná :)))
overe, tuším, že mi rozumíš nejvíc :) dikes za poodrhnutí
Hugo Ramon
23. 11. 2016OKOKOK :-)
jen čistě náhodné zážitky (pocity) z mládí...tedy až na ty lodičky :) a k prologu- s handicapovanými se potkávám v práci...tož tak...
Evženie Brambůrková
22. 11. 2016Dám dvě velká T T.
:))) KK , čírim :)) hihi... no sundat si konečně dětské botky snad není takový tajemství, no ne ? ale určitě se ti mění čitatelské chuťky :) já jsem v tom nevinně
Theo, overe díkes za čtení ... overe, zase??
Karpatský knihomoľ
22. 11. 2016neviem či to ty kryštalizuješ, číriš, spriesvitnievaš, zmyselnievaš alebo sa mením ja a moje čitatľské chute /*
skvělé...i s tím prologem, je mi to dost blízké...a víc ze mě nedostaneš :)
Thea v tramvaji
22. 11. 2016Ten prolog je drsný, výborný...