KURTY ne tenisové

Jde z toho na mě smutek, možná i hrůza, ale zároveň vím,  že když ty o tom píšeš, máš už tyhle nejhorší pocity doufám za sebou.  Tip.  

Konec dobrý, zdravím *

Rád od Tebe zase něco čtu...

To musel být těžký boj, jak tady čtu ve tvém komentáři, a jak jsi ho velice věrně zachytila především v díle. Jsi statečná matka.

Díky za vysvětlení, bála jsem se, že šlo o horší operaci, zuby přežije :-)))

myslím, že v tom lehkém úsměvu bylo vše...láska, bolest, víra i vědění...posílám pozdrav a obdiv*

Držte se,  citím s vámi. /T

Máš můj obdiv. /*

To je zvláštní, o čem všem se dá napsat báseň. Nějak ty emoce musejí ven... Taky držím palce.

uff...skvelé, že sa to podarilo...koľko podobnej bolesti ale i nádeje a radosti Ťa/nás ešte čaká...držím palce, aby bolo už len lepšie

moje posledné spomienky na maminku - leží na nemocničnej posteli, priviazaná koženým pásom, aby nespadla, do rúk zavedené infúzie...postupné zlepšovanie stavu, každý deň nádejnejší a keď som  konečne išla na izbu  prvý raz bez obrovského strachu, posteľ bola prázdna...hoci sme si  boli veľmi blízke, vôbec som nezacítila, že mi odchádza...

Konec dobrý, všechno dobré...tak držím palce:-)