Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOči
03. 04. 2002
11
0
1711
Autor
Francois
Lidé se chtějí sebe zmocniti. A nejvíce v lásce, tím také svrchovaně trpí, poznávají, že člověk je v jádru svobodný. Byť bychom jakkoli pevně drželi jeho srdce, nikdy tomu nevěříme. Jiří Wolker
Vrací se něco, co ve mně zbylo,
trochu něhy, bolesti a unyle milo,
jak šíleně roztomilá se mi zdáš,
rozpustilá, hravá, plavá,
zas v blankytných očích slzy máš,
však smrt, z dálky mi šátkem mává…..
Sotva dodýchám se několika jar,
pod hrází černých snů,
a pocitem jasných sněhobílých dnů,
provází sen Tvých očí pár.
Své sny bych nevyměnila za nic na světě, ale umírat se mi nechce a to tak, že vůbec!!! :-)
SlečnaMezková
24. 10. 2002
Oči jsou často brána do duše, ale pozor na zrádnost, se kterou někdy září ...;-))) jsi asi fajn
T
To je jako pohlazení...ze srdce do srdce...."šíleně roztomilá se mi zdáš"...mám ráda šílený věcičky :o)) t*
Jenom se mi zdá...podle tvý tvorby...že jsi moc často smutnej...není to škoda?
Snad si to ani nezasloužím, ale stejně tu před Vámi klečím pln dojetí. Díky.
Pane, jste Cyranem a slova, jež bývají jen nástroji lží,
nedokáží popsat něco takového jako jsou Vaše verše.
*tip*
"jak šíleně roztomilá se mi zdáš,
rozpustilá, hravá, plavá..."
Krásné *****