Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSOUD
Autor
Dodola
Světlo
na konci tunelu
- kde se tu vzalo -
Světelné oko
všezrcadlící
a to oko
věčně zářící
bylo mým okem
A ta krev
na mých rukou
byla Tvoje krev
a ten pláč
v zástupu žen
můj falešný zpěv
a ta tíže
co jsem Ti naložila
mou šíji táhne k zemi
a ta půda
na které klečím
žalobcem stala se mi
a ta země
namísto matičky
tři dny Tě chovala
moje rány
v Tvém boku, nohou, dlaních
místo ní líbala
a to srdce
co ve mně pukalo
bylo Tvým srdcem
a to dítě
co v duši plakalo
bylo mi soudcem
A ten trůn
jak jitro tichý
tu prázdný stál
a ten spis
plný tíhy
tlel netčen dál
a to oko
kterým jsem viděla
bylo Tvým okem
a to světlo
na konci tunelu
bylo mi
svědkem....
22 názorů
sepotvkorunachstromu
25. 08. 2017sakryš
Dělnický básník (někdy víc prozaik)
28. 04. 2017Proč tíživé? Mělo to vyjařovat odpuštění, soud se nekonal, protože se, tuším a doufám, odsoudíme sami, až uvidíme věci Božím okem (očima) :-)
Dělnický básník (někdy víc prozaik)
28. 04. 2017neviem, mne to desivo neznie, :) skôr výchovne a spravodlivo a je v tom šanca pochopiť, aj láskavosť k tým naokolo - je to jeden z mojich výmyslov, a netvrdím, že to takto funguje :) ale zarezonovalo mi to s tým Tvojím pohľadom
či som o tom niečo čítala - určite som si poskladala veľa vecí, čo som čítala, počula, ale to všetko vnímam tiež ako len nedokonalú odpoveď na otázku, skadiaľ sme a čo tu hľadáme, tak ako aj tie naše úvahy
Zvedavec, to zní až děsivě. Taky nad tím podobně uvažuju. Četla jsi o tom něco? Až budu mít víc času, zastavím se.
ja som to poňala kedysi takto (trochu podobne a ale riadkovanie stále v Písmákovi nezvládam):
Kým moje poznanie je obmedzené, na otázku prečo môže byť nekonečne veľa odpovedí.
On. (Ona. Ono.) Nevedel odkedy, nevedel prečo...
Bol.
Inteligentný, mysliaci, a hlavne cítiaci.
Úplne sám. Tak nehybný, keď precitol.
Nie je to nič moc, taká tá nuda a nehybnosť.
Vymyslel.
Boh, Stvoriteľ... Hral hru samého seba so sebou...
A oddelil samého seba od seba.
Keď rozdelil, zabudol.
Sústredil sa na seba po častiach. A tie kúsočky s vedomím začali vnímať to ostatné, to naokolo ako niečo nové a neznáme.
Bol „bez času“ a pritom sa stále premieňal. Premýšľal o možnostiach... Skúmal nový výsledok. Prežíval.
To On,
on bol tou pristúpenou dážďovkou, ktorú na smrť umučila noha človeka. Človek bol tiež On. A cez vedomie človeka o tragédii dážďovky nič nevedel. Bol baktériou, napadnutou vírusom, planétou Zem, bol bielou krvinkou, ktorá sa chystá zožrať votrelca a zahynúť... bol trávou, na ktorú dopadol kmeň spíleného stromu a bol aj stromom, ktorý bol spílený, a zároveň prežíval triumfálne pocity rubača, ktorý sa so stromom pasoval... On v koži zaľúbenej ženy stretol „celkom náhodou“ neodolateľného muža, ktorý bol tiež On. On bol aj ich milovaným dieťaťom. Bol aj odstrčeným dieťaťom niekoho iného.
Bol aj opusteným, nemilovaným žobrákom. Zakomplexovaným diktátorom. A učil sa vyrovnať sa so situáciou...
Cítil, prežíval životy. Radosť z pohladenia samého seba sebou samým. Bezohľadnosť a bolesť zasiahnutého cez dve vedomia.
Skúšal nekonečne veľa možností. Skákal v čase späť a pozeral, čo sa stane, ak zmení maličkosť.
A cez niektoré tie vedomia hľadal, skúmal, ako to celé môže byť... vymýšľal odpovede na otázku
prečo je to celé tak, nie inak...
Možno hľadám odpoveď na nezodpovedateľné...
Přesně tak, zvedavče. Má to sice náboženský motiv, narážím tam na biblické odkazy (proto velké T v osobních a přivlastňovacích zájmenech a proto jsem to taky uvedla na Popeleční středu), ale i tak to znamená přesně to, co říkáš. Dík za zamyšlení i za ostatní komenty.
Všetci sme spojení, dokonca všetci sme jedno, a čo vykonám inému, mňa postihne? Čo iný vykoná mne, pocíti on? Aj o tom píšeš?
Alebo nerozumiem?
Dody - to je přesné, já tuhle definici - pravděpodobně z oblasti matematicko -fyzikální a rozšiřitelnou na všecko - nějak cítil (a v mých některých blbostech je to mezi řádky)... to mne taky vede k přesvědčení, že život nekončí, jen se mění jeho forma. Otázkou ale zůstává hloubka proměny... nazývaná smrtí...
Oldjerry, už začínám chápat, četla jsem tvůj Život s Bohem. Jen doufám, že ten rozchod není až tak úplně jednoznačný - podle obecné teorie informace se žádná informace nemůže ztratit :-)
Oldjerry, neporozuměla jsem, proč pocit z rozchodu? Měl to být pocit úlevy a smíření, ale nikoli s rozchodem...
Goro, kategorie odrhovačka tu bohužel není, mně se to do této formy bohužel poskládalo, snad ke mně příště múza nebude tak skoupá, jinak dík :-)
Já jsem trochu na rozpacích, ono je to napsané dobře, konzistentně, kontinuita, logika - jen jsem se musel nacpat do pocitu že to světlo na konci tunelu je jen obraz pocitu z rozchodu...*
blacksabbath
01. 03. 2017Svatá Maria Matko Boží pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší...*/***
Podle mne je to niterné a nevím, zda forma je ideální, ale obsah se mi hodně zamlouvá.