změna je měsíc

tahle je čím dál božejšíííí ... si tu čtu, u tebe

vrátila jsem se s tebou ) kuk

iahle mi s odstupem času přijde geniální :) ... nebo se čímdálvíc přibližuju tomu, cos chtěla vyjádřit :)

jarub, díky :)))) super

První nohu opláčeš, druhou už si surově utrhneš sama. Vzteklá z bezmoci, pak odevdaná a vysílená pláčem......Hroznou bolest vystřídá otupělost duševní dočasné smrti....

Fakt děsně skvělá. To JÁ se tak cítím, to já si lámu žebra do krabičky a pak jí vyhodím s dalším harampádím....

Jsi boží.

U mne se ty manické fáze pojily s iluzemi,hlavně s iluzemi o sobě. Iluzí ovšem ubývá a s tím ,jak vidím situaci na Písmáku realističtěji ,než dřív,mám už energie tak nějak přiměřeně a grafomanka jsem už taky spíš druholigová.

líbí *

on oplakává a nemůže se s tím smířit, kví. nemůže vyběhnout ven a začít znovu,,, prostě to vzdal, pochopila  jsi to dobře, jsme sestry!!

Al, u mně to není "manické", mám prostě životní energie na rozdávání, bojovnice, indiánka... něco z toho jsem tutově byla v minulým životě, když už si myslím, že mám dost, zase vstanu a rozeběhnu se. Vztek prakticky neznám :) jsem obrovský optimista

ale grafomanka jsem tutově!

Nejpůsobivější pro mne oplakání levé nohy...a jak tam povlává:-) zajímavé...

kočkodane, díky :) ))

Díky za poslední větu. Potěšila.  - Taky jsem bývala často v manické fázi.Jenže u mne se ta manická fáze pojí se vztekem. Jsem typický flegmatik. Dlouho a dlouho jsem klidná a pak vyletím jako čert z krabičky,pak to nějakou dobu doznívá a pak zase - pohoda. Grafomanka jsem taky ,ale už to není,co to bývalo.

mám děsnou energii, potřebovala bych ji někomu předat.. to není jen o psaní, ale celkově, pořád musím něco dělat, vymýšlet, ale zase mě to baví. Jednou za týden úplně odpadnu a spím dvacet hodin v kuse :))

šuplíky jsou fajn, tam se toho vejde, některé tvoje básně mě fakt berou a haiku si dneska pěkně vymazlila :)

To jsem ráda,že nikam neodcházíš,bez tebe by to tu už nebylo ono.Odpočiň si,nech si ledacos rozležet v hlavě. Abych pravdu řekla,já ted' hodně míchám nové básničky se starými - asi tak půl na půl. Zatím ještě mám v šuplíku zásobu tak na dva měsíce.

kví, to jsem potřebovala :)) díky , jj, přečti víckrát, je tam toho pro tebe mraky...

na loučení nemám ještě dost slz :))) ale asi si odpočinu, píšu teď víc do šuplíku, ale stejně je toho pořád tolik, co mám potřebu tahat ven. Někdy si přijdu jako chrlič, takovej ten na starým domě, obouchanej, napůl připravenej k... :)

alešu, román néééé :))

Co uzavíráš,Agáto ? - Chceš mi tím naznačit,že se s námi loučíš ?

formou sice volný verš, ale obsahově by to dalo na román...

díky Al, jen jsem chtěla popsat pocity člověka, který všechno vzdal. a přišlo mi dobré přirovnat to k tělu ... je to hrozně těžký a pro mě velice zajímavé téma k psaní.  a co je ten správný šálek čaje :), já raději kafe, ale rozumím ti :)  nová cesta? ale kdeže, spíš to nějak uzavírám.

Zvláštní - včera večer jsem poslouchala v rádiu pořad o malíři Mikuláši Medkovi. Bylo tam mimo jiné popisováno jisté období v jeho malbě,kdy byl fascinovánn lidskými orgány a částmi lidského těla,maloval třeba střeva vyhřezlá z břicha a tak podobně. Tahle tvoje básnička mi Medka okamžitě připoměla. Dávám tip,i když tohle rozhodně není můj šálek čaje. Oceňuji ale,že u tebe to může být počátek nové cesty.