Tragéd

Sil,

ty a řadový uživatel? Podařilo se ti mě rozesmát. Jsou tu pouze tři skuteční literární teoretikové: ty, Safián a dajakbol. A taky snake není žádný řadový uživatel, nýbrž vysokoškolský pedagog. A taky soudím(dle kvality vázaného verše), že ani Janina6 nebude zrovna děvče od plotny. 

Aleno, naposledy, slovy uživatelky Alenakar. Tolik lidí by si do obýváku pověsilo reprodukci van Goghových slunečnic a stačila by jim. Relevantní příměr. 

Nejsem tu proto, abych dělala centrálního arbitera, těžko říci, proč si to sem tam někdo tak vykládá. Jsem řadovým uživatelem vepisujícím svůj názor. 

Přeji příjemný den i další tvůrčí apetit, ať se daří.

Sil,

já ale vůbec nejsem Vondruškovou čtenářkou. Byla jsem naopak čtenářkou Roberta Van Gulika a jeho Soudce Ti, kterýžto byl Vondruškovým vzorem.

...Ty neustále jakožto literární teoretička hlavně hodnotíš, jestli je někdo dobrý nebo špatný spisovatel, já jsem ovšem Vondrušku vůbec nechválila. Jen konstatuji, že je velmi žádaný a to dokonce tak, že je na jeho knihy pořadník a nikdy nejsou volně v polici. Dle názoru čtenářů je tedy výborný, ale Hartl je ještě lepší.

Jestli jsem já "dobrá" nebo "špatná" mi ukazují tipy a čtenost, ale tvůj názor si vždy velmi ráda přečtu.

Čí názor je ale dnes vrcholový a směrodatný?  Skutečná poezie už neexistuje možná také proto, že už neexistují humanitně široce vzdělaní intelektuálové - politici, jako byli Masaryk nebo Havel.

Dodatek: Vlastimil Vondruška pro mě není zdatným autorem, kterého by se vyplatilo dlouhodobě číst, jakkoli se jedná o žánr historické fikce, je tato především autorem Vondruškou chrlena právě na komerční obrat. V jeho dílech lze objevit chyby ve výstavbě fikčních světů, i když si jich nemusí nutně každý čtenář povšimnout. Méně děl, více pečlivosti by Vlastimilu Vondruškovi asi prospělo, předpokládám, nikoli jeho komerčním záměrům; respektuji psaní z komerčních příčin coby psaní z příčin relevantních, avšak nikoli pro automatický zábor mého času. (V zásadě ekvivalent s tvou tvorbou v zdejších intencích. Je fajn, ale co bych u ní měla pořád probírat? Vidím, s jakými nástroji pracuješ, ty je znáš, tak si je snad pojmenuješ sama a nebudeme se navzájem zdržovat. Čekáš ode mě ocenění coby velkého umělce? Čekej od jiných, jimž jsi blíže, já vždy ocením tvého fachmana, což víš, není třeba kolovrátku, plus sem tam překročení tvého vlastního stínu, dostanu-li se.) Vondruška: Jedna jeho raná historická práce, jíž byl spoluautorem, mi za pozornost stála. Preferuji historické práce a modelace dějin před historickou fikcí.

sluko,

ano klasické knihy skutečně částečně nahrazuje komiks v takové míře jako nikdy dříve. Komiks dokonce nahrazuje i poezii, třeba Erbenova Kytice je zpracována jako komiks. Ale i mezi dětmi jsou čtenáři komiksů i čtenáři klasických knih.

Jestli z toho dnes poezie vypadává, to nedokážu posoudit. Nemám patřičné údaje. I tady na Písmáku ale jen kvete poezie pro děti, tak si myslím, že to s tou dětskou poezií zas nebude tak zlé. Hodně záleží na rodičích, co dětem koupí.

Aleno, odpověděla jsem ti pod uživatelem snake_01. 

Sil,

opakuji: navzdory počítačům se nadále píšou a čtou knihy. Sedím v knihovně a tak vím, jak obrovský je zájem o některé autory jako jsou Hartl, Tučková nebo Vondruška. A nepůjčují si je pouze starci, ale i lidé mladí. A co se dětí týče, mohla bych(po kolikáté už?) poukázat na stálou komerční úspěšnost Foglara, ale nejen jeho, nýbrž i moderních autorů, kteří na něj navazují.  ... Ne všechny děti jen hrají počítačové hry. Některé i čtou, třeba Foglara. S poezií by to už asi bylo horší. Ale právě neustálé srovnávání poezie a prózy dokazuje, že problém je v něčem jiném než v nahrazení knih počítači.

Aleno, státní školství naprosto s vážnou tváří nasazuje počítačovou techniku pro "výukovou" práci dětí ještě předtím, než tyto vůbec umějí číst, psát, počítat. Zkus najít souvislost. 

Nesouhlas. Kdyby tomu bylo jak píšeš, byla by obrázky nahrazena i próza. Ale není tomu tak. Například současní prozaici jsou vyzýváni, aby se vyjadřovali k dění na Ukrajině a oni to taky dělají. Píšou příběhy o něčem, co znají při nejlepším z druhé ruky, z vyprávění uprchlíků. Nemohu se k tomu blíž vyjadřovat, protože ta díla neznám. Jisté ovšem je, že dnes, v roce 2022, existují angažovaní prozaici, kteří plní onu úlohu, o které jsem se zmiňovala výše. Ale že by někdo vyzýval básníky k tomu, aby se rovněž vyjadřovali k nějaké palčivé a aktuální otázce? To ani omylem. Dnešní básníci, to jsou přece ti mimoni, kteří se ve vinárně hádají dlouhé hodiny o ničem.

K tvé otázce: poezii nahradila multimedialita. Než sepíšeš básnickou skladbu, máš plný harddisk pixelů.

Stav se pod dajakem, Aleno, chceš-li. 

Sil,

mně možná nejvíce ze všeho vadí to, že mladší generace zcela rezignovala na roli básníka jakožto jakéhosi veřejného činitele, někoho, kdo je vidět ve veřejném prostoru a soustavně se vyjadřuje k otázkám časovým, například politickým otázkám, i k otázkám nadčasovým. Třeba z rádia, konkrétně z intelektuálské stanice Plus, poezie v posledních letech zcela zmizela. Próza ovšem ne. Minulý týden jsem poslouchala rozhovor s literárním teoretikem Janem Bělíčkem o jeho knize "V chapadlech murmuru". Soudí, že i současná poezie(nejen próza) vyjadřuje jakousi úzkost z nepochopitelností a "šumů" současné doby. - Dobrá tedy, básník vyjadřuje úzkost ze "šumů" a při tom je sám vytváří? Sám bohatou měrou  přispívá k nesrozumitelnosti komunikace mezi lidmi?  Píše vlastně jen pro ty, kteří onu úzkost z nepochopitelnosti současné civilizace sdílejí?  Lze si vůbec představit hlubší úpadek?   Vedle kafkovsky ustrašených depresivních a osudu odevzdaných slabochů by přece mohl v literatuře a dokonce i v poezii existovat někdo, kdo "murmur", dešifruje, analyzuje nebo si z něj dělá legraci.   Je to tak absurdní a nerealistická představa? 

Aleno, to beze sporu. Mně osobně připadne dlouhodobě nesmyslné "rozdávat si to" v literárním či jakém souboji na iks přihlášeních, tobě zase něco jiného.

Vyhodnotila jsem si to tak, že prostě příslušná generace o nic takového většinově nestála, možná stále ani nestojí, natož o vázaný verš v historické jakosti, případně jiné než rychlosdělné podobě, kterou střídavě preferuješ, nepreferuješ i ty. (Někdy sdělnost, jindy zastřená symboličnost atd., dle nálady a aktuálního zaobírání se.) Ovšem ani tak nejsem typ na literární souboje, zatímco ty zřejmě ano. 

Tebe to baví, tak se tomu věnuj, najdeš-li hráče.

Popíkový masivně populární básník, který je zároveň řemeslník par excellence, je v dnešní době asi tak realistický jako plná silnice koňských spřežení nebo krajina fabrik se stroji na parní pohon. S tím těžko co dramaticky zmůžu. 

Již jsem ti jednou psala. Přeskoč civilistickou odnož a odchovej ve svém bezprostředním okolí generaci mladší, nejlépe od nejmenších, když jsi zdatný recitátor a dobrý technik. Ovšem to není asi nástroj pro tebe. 

Že nechceš hrát v nějaké marginálii, to tady vlastně můžeš říct kdykoli. Každý z nás nejraději hraje hlavně tu svou vlastní hru, kterou pokládá za nejdůležitější.

Po iksté: Aleno, prosím tě, vím dost na to, abych se sama rozhodla, co mě ne/zajímá. Znám její nick, tvé nicky, bože, je mi to tak šumák, chápeš? Nechci hrát v téhle marginálii. Díky za pokec. 

Já jsem se s ní minula, ale Um si s ní zašpásovala. Ty taky nevíš všechno, Sil.

Aleno, omlouvám se, nemám čas ti dělat ještě druhého šaška, pracuji na svém, víš. Prostě vím trochu, jak ta tabulka funguje a co umí hnout tamním pořadím. Však si vyzkoušej, je to výtečný experiment a sebežert. 

Nic víc tu aktuálně...  rozhodně chuť řešit, co řešíš ty, uznávám totiž, že to je naprosto směšné. Na Jitku Srbovou bylo času dost, prostě jste se tu minuly v čase. O tolik jsi nepřišla. 

Sil,

já nemám zase o tolik méně publika než ti nejpopulárnější zde. Rozdíly mezi úspěšnými zde nejsou natolik fatální, že by se nedaly překonat.

Co se čtenosti týče, jsem na tom v jistých ojedinělých případech patrně i mnohem lépe než mnozí "úspěšní" básníci z básnického ghetta.

Škoda, že už jsou pryč doby, kdy jsem si to s nimi tady mohla rozdat. Ráda bych si to tu rozdala třeba s Jitkou N. Srbovou.

Aleno, opravdu už nemůžu, a tak stručně: komu jde o popularitu a efektivní sebepropagaci, neřeší ji na soudobém písmáku. To už víc publika najdeš v myším hnízdě na poli. 

Sil,

to, co píšeš o aktivitě nicků, zahrnutých v tabulce, je nesmysl. Odkud máš ty údaje?  Byla jsem v zimě v té tabulce několik týdnů na prvním místě. Ale že bych já, která tady jsem jen pár hodin týdně byla aktivnější než Gora, annie nebo třeba ty?  Stačí se jen podívat, kolik kdo dává tipů a kolik píše kritik - z toho lehce poznáš, kdo je tu nejaktivnější. Aktivita a popularita spolu úzce souvisí. Kdo chce "vydělávat" musí také investovat. Bez investic není zisku.  

Sil,

odmazávám to, o co lidé - čtenáři nestáli. Žijeme v tržním hospodářství, ve kterém už to tak chodí, že jeden vydělá a druhý zkrachuje, že jedno zboží je žádáno a jiné zůstane na skladě. To, jaký má samotný autor vztah k vlastním dílům, je irelevantní. Důležití jsou jen a pouze čtenáři a jejich názor.

Názor zasvěcených kritiků jako jsi ty nebo Safián má smysl a význam jen a pouze uvnitř intelektuálního ghetta. Současnou poezií se v časopise Tvar zabývají "renomovaní" kritici a nevšimla jsem si, že by jí to nějak pomohlo k popularitě. Naopak. Pomáhá jí to k větší a větší izolaci.  Jak jsem ti psala: Jaroslav Foglar se nedávno vydával v "překladu" do současného jazyka v nákladu 10 000 výtisků, zatímco současný básník, třeba i kritikou vychvalovaný, vydá sbírku v nákladu 200 výtisků a ještě nejspíš polovinu toho nákladu rozdá po rodidě, kamarádech a známých.   ...Současná poezie existuje tak nějak zapouzdřená v ulitě. Knihovny současné básníky vůbec nenakupují. Knihkupectví současné sbírky nakupují v malé míře teprve tak od krajského města nahoru, takže kdybys chtěla číst nějakého oblíbeného básníka, musela bys ho výhradně kupovat a nechávat si jeho sbírky posílat přes internet. Nedávno tvořily jakousi představu o současné poezii tzv. "Nejlepší české básně". Ale i tento projekt už zkrachoval.

Byla někdy poezie ve větším úpadku? Myslím, že i v začátcích národního obrození na konci 18. a na začátku 19. století na tom byla poezie líp než dnes v tom smyslu, že byla důležitější pro národ, než je dnes. Co se poezie týče se už národ dívá jen dozadu. Ne dopředu.

Aleno, v algoritmu tabulky je totiž zahrnuta aktivita nicku, případně porucha. Prosím, řešit tu popularitu je fakt komedie neantického typu a asi poslední, co k věci připisuji. (Musím se zase vzdálit, přeji pěkný den.)

Pokud jde o měřítka, jelikož pro tebe je stěžejní právě ona popularita, odmazáváš si sem tam texty, kdes tzv. přesáhla sama sebe, ale to ti říkal už i Safián a další a nemyslím si, že by tě to nějak rmoutilo, eventuálně motivovalo jiným směrem, prostě tvá volba, tvé nastavení priorit, tudíž beru obdobné nářky spíš jako... jisté utahování si ze situace. Tu na písmáku můžeš zkusit ledasco, ale v prvé řadě si povšimni, že tak činíš mezi miniaturní hrstkou účastníků, navíc v okurkové sezóně, plus v prostředí, které odvyklo vnímat platformu jako literární v nějakém tom vzájemně sdělném duchu. Kdepak, vesměs už jde jen o postnnutí díla a případný následný sběr trochy pozornosti, práce času, změny základny atp. Písmácká atmosféra literárních časopisů je fuč, s tím nic, jde o generační projev.

Sil,

tabulka, na kterou mě odkazuješ, nemá s popularitou naprosto nic společného. Myslím, že jde jen jakýsi velmi chaoticky náhodně vybraný přehled nicků, o čemž svědčí to, že některé už dávno neexistují. Navíc popové hvězdy jako Gora nebo annnie v té tabulce většinou nejsou.

Že existuje Zborou popsaný kolektivistický duch a místní "veselá parta" je naprosto nesporné. Spíš se divím, že není o kolektivistických akcích podáván průběžný raport.

PS. Zborovy příspěvky jsem se zájmem nečetla, usoudila jsem, že jsem téhož i někdejšího času prostě měla subjektivně rozhodně atraktivnější věci na práci. 

Ale kdeže, Aleno, mrkni se na tuhle tabulku, jestli jde o algoritmy, to je teprve ta pravá výpovědní komedie. Zboru vůbec neřeš, ten se věnuje turistice a akcím typu Den poezie, klidně se mrkni, kdy naposledy se přihlásil na písmák a u čeho reagoval. Nějakou tu mužnou sentimentalitu či kasání vyjevil ve svých zkazkách o komunitním duchu mladistvého písmáka jako kdekterý básník, budiž mu přáno, ale ti lidé prostě buď odrostli nebo změnili oblast zájmu a působiště, případně odešli. Víc vážně neřeš, současná redakce je už vyloženě dysfunkční, ale budiž jejím zástupcům přána, když je to baví, hm. 

Silene,

a kdo by právě tohle měl vědět líp než já? Možná tu ani tak nejsem kvůli poezii, ale spíš kvůli těm algoritmům, kterými se řídí popularita. Dokonce bych řekla, že se v nich už i trochu vyznám a tak vím, že ke skutečně velké popularitě na Písmáku je nutné znát archeokolektiv a mít i fyzickou podobu, účastnit se různých hospodských srazů atp. (Se zájmem jsem četla Zborovy příspěvky o historii Písmáku...) Jelikož jsem jen čistě virtuální nick, nemám šanci zde dosáhnout skutečně velké popularity, ani kdybych se třeba rozkrájela.

Alenakar, ale tu na písmáku o poezii až tak nejde. Popularita se řídí jinými algoritmy. Je to jak ytb... like, subscibe. 

Je ale třeba jej exhumovat a provést pitvu. Jsem občas ráda literárním patologem.

Hlavně je zakopán. A tak to má bejt

Norsko,

vím spíš, co neumím. Chtěla jsem být popovou básnířkou, snažím se a popovými básnířkami tady přesto stále jsou jen annnie a Gora. I kdybych psala jako samotný Villon, asi by mi to nepomohlo. Pes bude zakopán někde jinde.

Hec, mě bere. Je to výzva. Tak se ukaž, co umíš

Sil,

je pravda, že touto dobou čtenářské řady poněkud prořídly. Ale pokud by platila má teze, že Skácel je jednou z posledních "popových ikon" v poezii, muselo by publikum reagovat intenzivněji i v okurkové sezóně. Možná ale je můj předpoklad nesprávný a též Skácel je už prakticky zapomenut.

A kdyby ano - kdo by ještě mohl dodnes fungovat jako nezpochybnitelný živý vzor a popový idol?

Aleno, vím, že si ráda hraješ se svými přednastavenými očekáváními, všeobecně ale myslím, že zde panuje nízká letní zalidněnost, možná i nepřítomnost tvých obvyklých čtenářů. Obecně platí: prašť jako uhoď, kam svůj text umístíš. (Já ještě vše nečetla, jsem vytížena.)

Sil,

kdo nehraje, nevyhraje. Je ale dobré uvědomovat si hranice svých možností.

Tento měsíc už nemám místo v hlavním seznamu děl, neb jsem byla neúspěšná. Ke Skácelovi se ještě vrátím. Zatím se mi jeví, že záleží spíše na obsahu - jak u mne tak u Skácela. Nálada(např. nostalgie) hraje u čtenářů daleko větší roli než filozofické sdělení, či to, jak je báseň napsána.

Aleno, ať již vidí, nebo nevidí, především disponují prostředky, které jim nebrání vyzkoušet prakticky cokoli, co si vyzkoušet chtějí. Risk je zisk, ano, hráči.  

Sil,

Horáček je pro mne příkladem toho, že i velmi inteligentní a nadaný člověk jako on může být natolik narcistický a sebestředný, že nedokáže vidět reálně své možnosti jakožto prezidentského kandidáta či (neo)klasického básníka. Přikládám to jeho povaze hráče, který je zvyklý na velmi vysoké sázky.  Jeho prezidentskou kampaň  jsem podrobně sledovala a když mi jistí mí známí tvrdili, že vyhraje, musela jsem se tomu smát... Ani někteří velmi úspěšní lidé nevidí reálně hranice svých možností. Lze se tedy divit, že se tak často mýlíme my tady dole?

Aleno, také mi Michal Horáček připadne se svým názorem poněkud... prezidentský. Jestli on u něj náhodou nebude součástí propagační autorské politiky, hm. / Myslím, že sis psaní užívala, ale co já vím, úsměv. Ano, jde o atraktivní formu, řekla bych. V rámci sarkastických politických disputací bych se pravděpodobně dopouštěla zejména kleteb. Snad víc než klevet. 

Sil,

moc děkuji za tvoje myšlenky... Ani jednu z těch dvou villonských balad jsem nepsala jako "obsahově závažné" dílko. Byly to pro mne spíš hrátky se středověkou archaickou formou, kterou někteří(Michal Horáček) považují za velmi obtížnou. Po tom, cos mi napsala by se dalo uvažovat o oživení této teatrální kategorie. Hodila by se nejspíš i dnes k sarkastickým politickým disputacím.

Aleno, vzhledem k žánru respektuji obšírnost sdělení, se syntaktickou podobou textu, tedy co porozumění obsahu se týče, nemám nejmenší problém; odtížit by se dala od zobecňující symboliky odražené v užitých majuskulích, leč na nich si asi budeš trvat; plus obešla bych se bez pateticky archaizujícího jest, což by pomohlo i zlenivělému jazyku recitátora s nižší kondicí. Pro tebe je tvar jest pravděpodobně určitou součástí zobrazovací rétoriky, uchyluješ se k němu pravidelně. Mé maličkosti stačí patos vyjádřený jinou než nutně explicitní formou. Nepotřebuji ani kurzivu. Opět čistě za mě: uměřená funkční interpunkce řeší, co aktuálně zkouší kurziva. S základní percepcí nemám osobní obtíž/nechuť ani u neosazených, ani u přesázených textů, jen konstatuji: jazyk je systém, který má mnohé do sebe, abych jeho využití narušovala, musím mít sakra důvod. V poetickém vyjádření je jím obvykle přesah. (Narušeními nemíním překlepy v improvizovaném komentáři, kde k nim mám sakra důvodů, no jéje. Řeč je samozřejmě o záměrných narušeních.) 

Z osobnějších vjemů potom: dobová zhoubnost jedovaté běloby. 

Nu, a dobře víš, že řídit se pro masový úspěch mými marginálními názory, není rozhodně zaručující, ba naopak. Na Villonské baladě z 10. 7. 2022 je patrna tvá lokálně sofistikovaná hravost (hlásková instrumentace a jiná příznivě vnímaná cingrlata) již při prvním čtení, jednoznačně potom i její propracovanost. 

Absenci refrénu jsem u mladšího textu naopak ocenila. Nevidím důvod, proč by se pevné formy nemohly tvůrčím způsobem inovovat. Ctím mírný pokrok v mezích zákona. V kontextu autorovy tvorby je jistě vyvoditelné, že se nejedná o diletantskou neznalost, leč naopak experimentální uchopení. 

(tech. zlobilo mi připojení, snad se vzkaz řádně přenese)

Janino,

moc děkuji za zájem a za komentář.

Taky pěkná. Než jsem se víc začetla, v první strofě mi trochu vadily ty začátky na "z níž" a "jež", tedy ne samotná zájmena, ale ta spletitost. Jinak verše plynuly skvěle.

pěkný kousek, obsah ladí s formou :)

Muamarku,

tleskám.Výborné.- Kdybych tak mohla dát výběr ! Toto ti sedí.

Danny,Diano,Čudlo,Koloušku,Srozumění,Evženie,

moc děkuji za chválu a za tip.

Dodolo,

jsou ale i tací,jako např Pan "Básník" nebo don Quijote,kteří v Dokonalost stále pevně věří.

Yane,

pokud chceš psát villonské balady,pak ti držím palce a jsem velmi zvědavá.

Líbí a vzal jsem to jako výzvu. Dávám tip Y. 

T*

I dokonalost jednou dokoná - to už se říkalo tolikrát...

Jo /T

Líbí /*

Už uteklo dost zcela prázdných let

a ve frašku se slily stovky her

Novou prý nechce nikdo vymyslet

odešli herci, není režisér

Všechno se ohne - jako vlastní hřbet

Divák vše snese, divák odolá

a tak se hraje – stále dokola

 Pak, bez masek – již není cesty zpět

že platíš moc? Kdo chceš, tak se tím žer

opona spadne snad co nevidět

tenhle kus má fakt hodně premiér

Jen divní ptáci krouží jakbysmet

Tu vidíš špačka – támhle sokola

a tak se hraje – stále dokola

 Kdo včera mlád byl, dnes je z něho kmet

kdo znal svou trasu, náhle ztratil směr

Stínání hlav prý bude nebolet

a sklenka moči slouží za likér

Z analfabeta bude doktor věd

pak beznohého válka povolá

a tak se hraje – stále dokola

Šaškové slaví, už mohou naráz vjet

A hlásat bludy krysám ze všech děr

Lež bude normou, rekem kazisvět

Bratříčku řekni, že chceš dohola

A tak se hraje – stále dokola

Myslím si to taky,ale 50 procent národa má opačný názor. Co s tím naděláme ?

V tom případě největší Tragéd sedí na Hradě.

Hlavní tragedie některých Tragédů spočívá v tom,že nevědí,"kdy to zapíchnout" a obávám se,aby osud "Tragéda" třeba za pár let nepostihl i mne. - Ale - kdo ví - možná jsem "Tragéd" už dnes.

chudák tragéd -být napůl živý napůl umrlec...

I dokonalost jednou dokoná...