Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

voda z hor

07. 08. 2017
17
17
1204
Autor
agáta5

Sem patřím.
Mezi vyviklané prahy, 
k hřebíkům, klihu, oprýskané barvě…

Přítomnost je táhlé ticho, jasnozřivost
velké oči a
jistota obléct kalhoty, učesat vlasy, sníst housku.
Vystoupit z obrazu, dotknout se země bolavou patou,
v nejasných myšlenkách dokončit šněrování bot.
Mašle.
Létavice, sněžný prach.
Tady se bolest ohmatává letmo přes tlukot hodin.

Později mi připomínáš leklou rybu.
Sen, který jsem mívávala, dokud jsem neluskla prsty
a řeku nezměnila na výpadek proudu.
Tma schovala penízky do portmonky.

Už bych neměnila, i když se mi každou chvíli zdáš
jak vedeš vodu z hor.
Tady se vrcholky potkávají den co den
a obzor padá s víčky.

Sem patřím odjakživa.
Žádná hranice ani nekonečno,
jen prostor pro míč.

 

 

přeskoky

 

do bílých míst
kde zavřu oči a plavu s tahy štětcem
za mnou barevné linky
ruce  šlachy  žíly
chuť natáhnout se k mostům
                        k jejich obloukům a dál…
otevírám okno
a vím že tu vůni umím nazpaměť
lapená v záclonách steče k hlíně
kde vytvaruje tvář


jsme tady
v obrazech na zdi
pokrčená kolena vystrčená z rámů
hrách pod kobercem tlačí jiná chodidla
jiný zvyk kuje železo dokud je žhavé

jsi tady
obrácený k nápravě než začne pršet
než se vyklube z vejce otrávené kuře
zpěníš cibuli

jsem tady
přeskokem nažhavený drát

 

 


17 názorů

agáta5
14. 08. 2017
Dát tip

:) zbytečně se uklízíš někam, magor jsem taky :)) a navíc bych ti mohla naordinovat pracovní kůru, to potom na blbosti není čas


agáta5
09. 08. 2017
Dát tip

kví, to bys už mohla zase jednou... :)


agáta5
09. 08. 2017
Dát tip

ahoj kvíčalko!!!  já věděla, že ti ten míč vyrazí dech... co víc bys asi tak chtěla na ten můj kousek hodit?  jsem potěšena

danny, díky za zastavení


Danny
08. 08. 2017
Dát tip
*

agáta5
08. 08. 2017
Dát tip

díky za zastavení a tak... :), jj, tady jsem jako doma :)))

lastagaspe, tady jsou mraky nádherných básní, já se jen pokouším dát do poezie kus svýho světa :) potěšil jsi mě...

 


Myslím, že mohu jen souhlasit. Tak to prostě je. /T


Hugo Ramon
07. 08. 2017
Dát tip

Jo, tady seš doma Agí :-))) paleček hore


Bosora
07. 08. 2017
Dát tip

T**


lastgasp
07. 08. 2017
Dát tip

Agáto, jsi lavina. Před tebou nelze uhnout ani utéci. Čtu a čtu. Ještě jsem se s takovou imaginací nesetkal

 


Čudla
07. 08. 2017
Dát tip

/*


Kočkodan
07. 08. 2017
Dát tip
Mozná patrís k hrebíkum, ale rozhodne ne do starého zeleza. (smajlík s padlým, hned vsak zase zvednutým víckem)

Alenakar
07. 08. 2017
Dát tip

Mně napadly hvězdy co by mince které si schovává do portmonky svítání. - Ale šupinky ryb - ty zase přinášejí štěstí.  Jsem ráda,že pořád experimentuješ a máš v hlavě pořád nové plány. - Není nic horšího než prohrabovat se v šuplíku a jen inovovat staré kousky jako to někdy dělávám já. Jindy mě ale posedne podobný d'as jako tebe.


agáta5
07. 08. 2017
Dát tip

ale to nejsou peníze ani mince, ale šupiny ryb :)) 

díky, pokouším se teď o něco a uvidím časem, jestli se to podaří nebo ne...


Alenakar
07. 08. 2017
Dát tip

Hodně pěkných míst vytváří působivý celek. Pro sebe bych v tom viděla více otevřených dvířek,kterými bych asi prošlo do jiných světů ,než je ten tvůj. Sousloví jako "vystoupit z obrazu","lusknout prsty"(a je tu změna) nebo "Tma schovala peníze do portmonky" vidím jako jakési začátky nových básní. Já bych třeba napsala : Svítání schovalo mince do portmonky. Zbyla jen rosa. Tip.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru