malým, menším, nejmenším

silenko, díky za návštěvu.-) děláš mi radost, fakt, jsem potom zborovskorendlovském diskurzu jakási pochroumaná, nevím, jestli něco někde psát, aby si to někdo nevyložil...zda tu vůbec něco vkládat, ale je ve mně stejně nějaké to vnitřní já, co by rádo, co na to lidi, jak to zní ostatním...díky.-)

Myslím si, ani to jinak nelze, v tom dětském světě snad ještě více než v odrostlém kroužíme kolem obdobných motivů a ještě je hezky rozepisujeme či rozmlouváme někdy do hravých, jindy zdánlivě banálních detailů. Však jedině tak je to seznamovačka, jak se patří! Můžou být pro hodně, ale nejkouzelnější na nich je to prapůvodní pro mé nejsvější. Zejména v kvalitním provedení!

A při vší úctě, toho názoru také jsem, že pro své nejsvější:) je zkrátka žádný básník ani říkankář, který se svými veršíky zvládl maraton propagace a velkého průniku do světa oficiálního, prostě nemá. Vždyť to se nedá stačit... časově sladit.

Je tolik tichých mám, které napsaly podstatně šťavnatější prvoslovní sousta, nežli se tiskne a na tvrdém kartonu namazané kupuje, jenomže se o nich z prosté příčiny chodu věcí neví. Howgh.

Leni, dávám si teď tvou sbírečku po douškách za odměnu :). Půvabně tu máš.

Knihomole, tarijensis, Um, díky* guy: už jsi druhý, kdo mi to řekl/napsal...:)

Fajn :) Ta tulivá mi evokovala Žáčka: Tulipán a tulipaní celý den se k sobě klaní. Až se diví okolí, že je záda nebolí.

Vynikající. Tip. - Vůbec jsem netušila,že má tvůj talent i takovouto podobu.

no teda...to je na ilustrovanou knížečku :-)

pekne plynú

Díky za návštěvu:) Páni, Kočkodane, takový rozsáhlý a vydařený komentář...děkuji

Hezké, všímáš si maličkostí - i když na můj vkus tolik, že jsem text jen zběžně proletěl.

Tipa, jo tipa za tohle rozhodně.

/*

Džemík Lenka prvně vaří, ke konci už bude klít, dílo se jí málo daří, ztrácí ten svůj běžný klid. Moc švihu dává do vařečky, pohyby to chce spíš táhlé, kopec z z jahod tužší břečky na stropě se octnul náhle. Plán tam zůstat rychle ztrácí, zpátky míří bez okolků, marný je boj s gravitací, padá Lnici na šošolku. Dál se hýbe marmeláda, dolů stále hledá únik, rudě barví krček, záda, kuchařka je jako čuník… ;-)

Krásné a pro děti určitě pochopitelné. Pro mne také. :-))) /T

Děkuju* zkoušela jsem je na dětech v mateřské školce a myslím, že se líbily...tak mám radost, že se líbí i vám...**

Konečně poezie, které rozumím! Tip!

Jsou celá ty...na první pohled a poslech, víla, co vaří marmeládu:-)

Nejvíc Lněná víla, je milá :)

No a to máš tak, Leni: Každá z nich by zabrala, i kdyby byla samotná...   P:S: Akorát, že to nemohu číst vnoučatům... (dyť víš)   /***

až raz budem mať vnúčatá, budem im čítať takéto leporelá :)*

krásně něžné *