Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se.. a všechno je poezie
Autor
agáta5
jsem nejspíš odsouzenej
se z toho všeho po…
hlásíš se z léčebny
kde ti propláchli ledviny i mozek
to koukáš jaký mám klidný ruce
obracíš je hřbetem dolů
s nima můžu na pásu obracet světla do aut
koho si volila?
glosuje mý vlastenectví
já nevolil páč bych blil
a pivo? tak akorát ve snu
i když to co se mi zdá…
asi to zase podělám
vždyť mě znáš
zavrtali mi v dětství
řval jsem jako blázen…
copak já vím kde se to celý posralo
ale je fakt že lítost tu mám v sobě zadřenou
jen se podívej
motám se tu ve vytahaných teplákách jako za komančů
a ani už nikomu nic nezávidím
dneska jsem jen lítostivej alkoholik
s cirhózou…
zrovna tuhle noc se mi zdálo o provaze
(neboj ještě si to nehodím)
kterým nás vodili ve školce
po čtyřiceti centimetrech smyčky a my jako ovce
vždycky jsem byl myšlenkama někde úplně jinde
ruka šla dál
a já na ní zíral a byl vyděšenej že mi ji utrhnou!
furt se mnou škubali a učitelka křičela
honem honem přes silnici
sakra bylo to v sedmdesátých letech
široko daleko žádný auto
v tom snu jsem plandal za tím provazem
a škubal sebou stejně jako na detoxu
a všechno je poezie
ráno sem vylez z baráku
na provaze vedl soused rotvajlera
a co myslíš?
urval se mu
11 názorů
Ruce hřbetem dolů a uvnitř rotvajler... ne každý má tu odvahu utrhnout z řetězu, ale tys to trefila
ine, vy mi tak hezky mažete med kolem pusy... ale zjistila jsem, že tyhle ze života bídného mi jdou nejvíc :)) ale i tak poloh mám víc... když lehnu na bok je to o metaforách, kterým nikdo nerozumí víceméně... ale když si lehnu na záda... pak je to třeba o kamarádovi, který se málem upil k smrti... :) díky za ... a za... :)
Z toho poetického provazu jsem se rozlítostnil. Běda, běda.
Jsi stále lepší, čím to je?
*/
Evžo, provaz jsem nenašla, ale viděti ve snu lano - přijdou zmatky... tak to sedí, kamarád je velmi zmatený, jestli se to tedy takhle dá nazvat :)
s těmi bradavicemi, v první třídě .. to muselo být pro tu malou evžu fakt smutný... ale už je nemáš ne? Já jsem čarodějnice, takže je budu mít nejspíš na nose časem... :)
PN, sedmdesátá léta si já moc dobře pamatuju a šedesátá taky hihi, auto měl jen pan Fojtík z našeho baráku!!
kví, to se vždycky tetelím, když mi takhle napíšeš :)
KK tak je to úplně skvělé, představovat si... když se mi podaří čtenáře takhle posouvat _)
díky goro - ty seš na ty psíky viď
gabi, posílám pusu za hvězdičku :))
Evženie Brambůrková
26. 10. 2017Parádní konec. Možná si kus najít v snáři. /T
Do školky jsem nechodila, ale v 1.třídě se mnou nikdo nechtěl chodit za pravou ruku. Měla jsem na kloubu 12 bradavic. Malinkých. Už jsou dávno pryč, ale ten smutek zůstal.
gabi tá istá
26. 10. 2017...*
Karpatský knihomoľ
26. 10. 2017/*
neurvalý rotvajler sa urval a ja si teraz domýšľam rôzne varianty ako to celé dopadlo