Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZávod, který nikdo nevyhraje
Autor
Oldjerry
Nedělám z toho vědu, ale jsem člověk, na kterého to taky někdy vleze...
Rozběh:
Zasněně klepe
do kláves mléčné dráhy
prstem se mnohy zářezy
z životních pronájmů…
Tma chladno ticho
Strach ze světla, tikotu, slunce
Proč? Když jsem už vzhůru
a spánek šel se sny spát…
Na trati:
ještě, že jsou zahrady:
ty plné barev, jež hulákají cosi
jak kosi
o radosti
dosti -
že ruce samy letí vzhůru
i ty druhé
z kalvadosů a trnkovice
s klenbou mocných listí
které duši čistí
a na zemi píšou odpověď
na tisíc otázek a proseb
Cíl:
po tom všem
a po tisící toho stále totéž
spiritus enim mori locum
zapomenuty jsou opuštěné noci
a kýžené dny o ničem
a cos neznámé duši svírá
když nic už bránu otevírá
11 názorů
Adriana Bártová
11. 01. 2018díky za každé slovo, mám ráda rébusy, ale zářezy jsem nedala :) T*
Život je krásná, ale krátká ukázka jak může vypadat koexistence různých částic záření... díky za každé slovo...
ale cela ta trat od zacatku do konce.. stoji za to.. a o tom to je - kdyz cesta je cil :c)*
Gora -to přeháníš (:-D ale čtivé...
Kočko - před realitou je zbytečné zavírat oči
atkiJ - Jasan - spoléhám se na tvůj dekodér (:-D