Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Posel

Výběr: Monty_Python
12. 04. 2002
17
0
3011
Autor
horák

Ze série Horák na základce

Posel

 

Má nervová soustava opět udělala  zmatek v ostatních orgánových soustavách. Především v té trávicí. Již večer délka mého pobytu na záchodě nasvědčovala tomu, že tělo není dostatečně zralé na psaní opakovací písemky z chemie. Jak se blížilo ráno a můj odchod do školy, tato nezralost nabývala stále hrůznějších rozměrů. Nakonec jsem do batohu přibalil roli toaletního papíru a s dostatečným předstihem vyrazil do školy. Kvůli aklimatizaci.

 

O velké přestávce, kterou jsem z převážné části trávil na sociálním zařízení, jsem se ještě z posledních sil pokusil do hlavy natlačit vzorec dihydrogenfosforečnanu vápenatého a pentahydrátu síranu měďnatého.

Miarka dorazil překvapivě už po prvním zvonění a zavolal si mě do kabinetu:

"Horáku, ty jseš takový pilný žák, jistě jsi na dnešní písemku náležitě připraven. Není tedy potřeba si tvé znalosti prověřovat. Mám takový problém: dnes vyprší termín pro odevzdání tematických plánů a já jsem je zapomněl doma v počítači."

Začalo mi docházet, že mé celonoční trápení bylo zcela zbytečné. Miarka je v podstatně větším průseru, než bych byl já po opravení písemky z chemie.

"Určitě ses, Horáku, během hodin výpočetní techniky naučil dostatečně ovládat kompjůtr, abys mi na tuto disketu nahrál soubor tem.txt a přinesl mi ho během hodiny do školy? Pamatuj, že úkol zodpovědně splníš tehdy, když čtvtou vyučovací hodinu nebudeš chybět a tvé jméno se tudíž neobjeví v třídnici mezi absentujícími žáky!"

Ačkoliv jsem se za minulý rok výpočetní techniky s obtížemi naučil počítač sotva zapínat, mohutně jsem zakýval hlavou na znamení, že počítač je pro mě hračka.  Miarka mi nakreslil plán sídliště tak podrobný, že už jen chybělo, aby mi dal do ruky buzolu, určil azimut a vyslal na závod v orientačním běhu. Když dokončil kresbu (bylo už pět minut po zvonění a v třídě se určitě pomalu šířil pocit, že Miarka do hodiny nedorazí), namaloval stejně podrobně plán svého bytu, kde byly důrazně označeny místnosti, v kterých nemám co dělat. Ubezpečil mě, že děti jsou u babičky a manželka u doktora. Přesto mám nejprve několikrát zazvonit, než vstoupím. Co kdyby! Předal mi svazek klíčů a já vyrazil.

 

Dům jsem našel  na první pokus.  Jen při hledání bytu jsem se poněkud zapotil, neb jsem si nezapamatoval patro, a tak to vzal odshora dolů, abych následně zjistil, že Miarkovi bydlí v přízemí.

Několikrát jsem zazvonil, což vyrušilo postarší důchodkyni z poklidného sledování reprízy Života na zámku, a tak pootevřela dveře protějšího bytu a zvědavě pozorovala mé počínání. Zřejmě jsem ji poněkud zmátl, když jsem vytáhl svazek klíčů a tím posledním z objemného svazku si dveře bytu otevřel.

 

Trochu mě překvapily rifle pohozené v předsíni, neboť jsem se domníval, že Miarkovi jsou vcelku pořádkumilovná rodina, a podivné zvuky kdesi v zákulisí bytu. Neuměl jsem je analyzovat, tak jsem jim nevěnoval pozornost a s plánkem bytu postupoval k místu označenému "počítač". Nalezl jsem ho a nabyl dojmu, že Miarka byl na vojně topografem. Spustil jsem mašinu a v břichu, které přece jenom bouřlivěji prožívalo toto dobrodružství, to zaškruňkalo. Rozhodl,  jsem se  znesvětit Miarkovo privátní WC.

Autor při kreslení plánu bytu zřejmě s touto alternativou počítal, a tak nebylo problémem se do těch správných dveří trefit. Než jsem vzal za kliku, trochu jsem znejistěl, neboť dříve zmíněné zvuky zesílily. Bydlím však v paneláku od narození a vím, že panelák je plný podivných zvuků a soukromí v paneláku vlastně neexistuje. Jen kolikrát jdu otevřít vchodové dveře, když u sousedů dvě patra nad námi někdo zazvoní.

Vzal jsem za kliku a dveře rázně otevřel. Během zlomku sekundy se pak odehrálo malé drama. Ozval se jeden výkřik ženský, jeden výkřik můj. Na záchodové míse seděla žena a v jejím obličeji bylo něco strhanosti, kterou jsem během předcházející noci viděl nesčetněkrát v zrcadle naší koupelny, když jsem putoval na záchod a ze záchodu. Výraz byl doplněn děsem, ponížením či co já vím. Zmohl jsem se jen na: "Dobrý den!" a dveře zase zavřel. Opřel jsem se o umakartovou stěnu a pomalu se probíral z příšerného šoku.

 

"Co jseš zač?" ozvalo se z komůrky.

Snad se mi podařilo ze sebe vysoukat, za jakým účelem jsem se "vloupal" do jejich bytu, a občas jsem ze záchodu zaslechl něco jako: "Já ho zabiju, já ho zabiju."

Nějak podvědomě jsem cítil, že tato slova nejsou určena mně.

Vrátil jsem se k počítači a počkal, až se ozve spláchnutí. Miarkova manželka měla ve tváři ruměnec, řekl by básník, když dorazila za mnou. Pomohla mi najít soubor tem.txt a zkopírovat ho na disketu. Potom mě požádala, zda bych jí nemohl slíbit, že o způsobu našeho seznámení se nikdo nedoví. Slíbil jsem to nerad, protože Ponec je hrozně ukecanej, a až se mu pochlubím, určitě to někomu řekne.

 

Úkol splněn, řekl jsem si a otevřel vchodové dveře. Vzápětí mě popadla medvědí tlapa za rameno a přimáčkla na stěnu vedle evakuačního plánu. Mé ruce byly zkrouceny za záda a kdosi mě úchylnicky ohmatával od lýtek až po hrudník. "To je on, pane soused!" ozval se za mnou hlas postarší ženy. "To je ten zloděj!!"

Došlo mi, že čtvtou vyučovací hodinu zřejmě nestihnu.


pomíjivá
08. 12. 2004
Dát tip
horemnice druhá!

Horáku! Tys učiněný zlatý žíl! :)))) Doplňuji, že důvody pro zařazení jsou vysvětleny zde, v Etickém kodexu klubu.

zip
03. 06. 2002
Dát tip
dobrá, zatím nejlepší, jakou jsem od tebe četl :)

horák
27. 05. 2002
Dát tip
Čajke, myslím, že v tvém případě je to poslední dobou opravdu zbytečné ...

Čajke
24. 05. 2002
Dát tip
já jsem také na středeční písemku výborně připraven-je tedy zbytečné abych ji vůbec psal...souhlas:)? *

Vojtek
29. 04. 2002
Dát tip
*!

pilgrim
25. 04. 2002
Dát tip
kolik paneláků může být v jedné větě, aniž by dílo ztratilo na zábavnosti? :))

Deltex
24. 04. 2002
Dát tip
:p)

Kami
22. 04. 2002
Dát tip
A kdo TADY nemystifikuje. Zase jsem to slupla jako malinu... mlask (*)

Sama
16. 04. 2002
Dát tip
Rýpat umíš, jen tak dál. A to jídlo bylo dobrý, ze tří lidí, kteří to snědli, jsem měla problémy jen já, takže v tom nejspíš byly erupce někde bůhvíkde - nebo že bych předem tušila, že horák nacpe panelák třikrát do jedné věty? I to je možné, že... A jinak: řekla bych, že češtinářky zas tak moc neznáš - já vím o leckterých s opačným "problémem" - že by bylo na čase taky přehlížet, už?

horák
16. 04. 2002
Dát tip
Sama - máš na mysli ty češtinářky, co nejsou schopné dát dohromady jednu srozumeitelnou větu a nechápající kreativitu svých studentů? Těch jsem si užil dost. Už jsem ti vyprávěl o svých ruštinářkách, chemikářkách, ale kdo se na mně podepsal v mém rodném jazyce, to ještě nevíš. Tak příště ...

Sama
15. 04. 2002
Dát tip
Pěkný téma, svižně napsaný, ale rýpnu si - tři paneláky v jedný větě je na mne trochu moc. Jinak jsem se hned na začátku musela culit - to záchodové téma bylo u mě aktuální zrovna včera, a to jsem nepsala písemku ani neměla před prvním rande, prostě žádnej zjevnej důvod, ale "zmatek v trávicí soustavě "byl slušnej (ty uvozovky jsou tam jako že citát). Típ.

Toxman
15. 04. 2002
Dát tip
Už první odstavec je skvělý. Příběh i pointa - prostě super. Jen mám pocit, že chudák Horák je takový hromosvod na průšvihy, že je zázrak, že ještě vůbe žije a není zavřený někde v africkém vězení za pašování omamných látek a pokus o státní převrat :-))) tip

horák
15. 04. 2002
Dát tip
Ach jo, sama - co je proboha špatného, když je v jedné větě třikrát panelák? To mě vždycky fascinuje, jak ty češtinářky číhají v písemkách na takovéhle chyby, protože nic jiného neumí podchytit. Já si dělám prču, vím, že s tebou je to trochu jiné - ale chtěl jsem si také jen trochu rýpnout. A jinak: co dobrého jste si vařily?

Siri
13. 04. 2002
Dát tip
:o))) ..........*..........

Norek
13. 04. 2002
Dát tip
pěkný

Trochu myštifikuješ, Horáče...:o) Odehrála-li se tato story, pak mi v ní hrubě nesouhlasí především dva momenty: 1) tem.txt ... nevím, jak jsi stár, ale pochybuji, že v dobách tvé základní školní docházky učitel Miarka vůbec věděl, co to je textový editor T602... o Notepadu nemluvě... Že by snaha přiblížit dílo i podstatně mladšímu čtenáři? A pro co žes to tedy ve skutečnosti šel, pro strojem psanou seminární práci? :o) 2) Život na zámku... to leda, kdyby ona důchodkyně byla babičkou Jana Míky a on jí své pozdější veledílo přehrával sám nebo s kamarády v improvizovaném bytovém divadle... Jinak nemám výhrad - ostatně tohle ani nejsou výhrady, jen takové, hmmm, postřehy...:o) Čtivé, veselé, převelice horákoidní. *

horák
12. 04. 2002
Dát tip
Monty -nikdy jsem netvrdil, že je to o mně. Já přece nejsem Horák. Už mi řvou vedle děti - až si odučím první hodinu, napíšu ti, kde se vzal motiv. Teď letím.

Aha, aha, nu, těším se. :o)

horák
12. 04. 2002
Dát tip
Tak jsem zpět z hodiny. Dodělávali jsme číslo časopisu a chyběl nám jeden článek, který jsem měl doma v počítači (tak rok 97). dal jsem klíče Tejnorovi, počítačovému expertovi, který už v sedmé třídě vážil přes metrák, měřil přes 190 cm a byl vícemistrem Evropy v supertěžké váze v boxu. Manželka neměla být doma. Ale byla a Karel moc dlouze nezvonil ... a ještě si nechala ze záchoda otevřené dveře. Já vím, realita možná povedenější než celý Horák.

Tak to máš pravdu, proč jsi to nenapsal takhle? S Tejnorem? Ne že by tahle verze byla špatná... ale bylo by to hupřímnější. :o)

Helča
12. 04. 2002
Dát tip
pobavilo (obě verze :) *

Dabi
12. 04. 2002
Dát tip
:oD ! Děkuji Máš můj t* !

gd
12. 04. 2002
Dát tip
pentahydrát síranu měďnatého - to je modrá skalice, ne?

Wiki
12. 04. 2002
Dát tip
seš skvělej učitel :-))*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru