Přes park

Díky,Penumbro. V tom Déja vu , je zobrazený můj pocit tady z Písmáku,kde někteří máme nahozenou svou udici už měsíce a roky a stále marně čekáme na svou velkou rybu.

hodně sugestivní obrazy mlhy, vznáší se mi před očima

Děkuji za chválu a za tip,Mari13. V parku se už pomalu začínají ozývat sýkorky a tak doufám , že se atmosféra už brzy změní k lepšímu.

Nejvíc na mě zapůsobila ta atmosféra parku... trochu tajemná a ponořená, poetická. Líbí.

Markel,

moc děkuji za hvězdičku a těší mě,že básnička,která je pro některé čtenáře problematická,může jiné čtenáře zaujmot a pobavit.

zvedavec,

ano,v jistém smyslu by se dalo říct ,že padla mlha.Možná z té mlhy vystoupím jako jiný člověk a možná z ní taky nevystoupím vůbec.

Učím se lépe chápat sebe samu a prostě jsem si uvědomila,že skrytá(dobře utajovaná) motivace mého psaní už tak nějak neodpovídá tomu,kam jsem došla myšlenkově.

- Samurajští generálové měli jedno přísloví : ryba,která plave,nevidí řeku. Mysleli tím,že jednotlivé části armády během bitvy nevidí v zápalu boje například to,že se posouvají příliš hluboko do vojska nepřítele a mohou být obklíčeny a zničeny. Generál vždy musel pozorovat bitvu z nějaké hory nebo aspoň z dřevěné rozhledny,kterou mu ženisté postavili. Je třeba mít nadhled a odstup. A z nadhledu a odstupu se mi už dnes moje psaní jeví jako slabé a vězící v minulosti mé duše.

mně víc ta první *

padla hmla? 

možno mylne, ale dávam si to do súvisu s tou ďalšou dvojicou básní a aj s mojimi hmlou zaliatymi obdobiami, kedy by som chcela vidieť,kadiaľ ísť, avšak hmla navôkol...

keď pôvodné cesty sa ukázali nefunkčnými

hmlou zaliate obdobia netrvali nikdy večne, avšak umožnili mi nájsť iné, nenaučené cesty v tej hmle, ktoré dávajú nádej, že povedú ďalej na miesta naplnenia

Diano,

díky za hvězdičku.

Štírko,

opravila jsem to podle tebe a Gory.

Zajíci,

déja vu je je pocit,který mě přiměl svoje psaní na delší dobu přerušit.Začala jsem si totiž připadat jako rybář,který loví pořád jen samé malé rybičky.

Dodolko,

vím,že metafora kostel = park nebo les jeuž v mém případě klišé,ale někteří malíři také malují variace na stále stejný obraz. Tentokrát jsem si chtěla pohrát s archaickými slůvky,která nějak souvisejí s kostelem.

Indianska,

jsem vždycky ráda,když někoho pobavím.

Leraku,

já vím,že ty máš pro archaismy pochopení. V tomto jsme na jedné lodi.

Ozzy,

a co si myslíš,že jsem vypustila z láhve ?

Nelze jinak, nežli přečíst verše s potěšením. Archaické prvky se mi nepříčí. Popřel bych jinak klasiky, kteří slovo "vyšlechtily" do recitační dokonalosti. Dokonalost  by neměla stárnout. Klidně by mohla (do jisté míry) žít i v samohybu pokroku s kulturním modernizmem. Dokud si lidé obecně rádi recitují "starou" romantickou poetiku mistrů...

Je to taková póza. Kráčet v novém trendu přes chtěnou mrtvolu. Já tomu říkám odezdikezdizmus.

Tvých veršů jsem si užil. 

Obě moc, druhá, víc!

Líbí se mi atmosféra přírodního chrámu a trochu archaické slovo nemodlenci. Namísto samoty kostel... dokonce mi to připomíná myšlenky horolezců, kteří nemají rádi pojem "pokořit horu", protože "hory jsou chrám"...

Déja vu se mi líbí. Tip.

~~podle mého náhledu existuje na půl  i napůl (rodělili se půl napůl, ale tohle byl dům na půl cesty....). ???  Jak to vidíte ...?

Zde bych to viděla : na půl zobáku.... 

Zajímavé *

Nevím,třeba máš pravdu. Ještě počkám,jestli se k tomu vyjádří i jiní.

To ano, ale na/předložka/ půl /polovina - podst.jm./zobáku, tak jsem to myslela...

Mrkla jsem se ted' na Pravidla.cz a příslovce napůl je tam dohromady.

Díky,Goro, za chválu i za připomínku.

Pěkné, Um, obě.

Tady bych rozdělila- na půl - jen napůl zobáku